Anorektička

44.Část

Další část je tady.. :) snad se bude líbit. :)

Vote a koment prosím.. děkuji. Do komentu mi prosím napište co si o tom příběhu myslíte.. :)

 

Harry

Asi ještě deset minut jsem na ten dopis koukal, přečetl jsem si ho snad dvacetkrát, dokonce jsem se několikrát štípl, jestli se mi to nezdá. Nezdálo. Pak jsem se vrátil za ostatními do obyváku. „Harry, co se stalo? Řekneš nám to už?“ Zeptal se mě Louis, no já neměl energii a ani náladu, na to abych jim to přečetl. Podal jsem Louisovi dopis a odešel za Jess do pokoje.

Zaklepal jsem na dveře a vešel. Jess ležela na posteli a brečela, přišel jsem k ní a zvedl jí jemně hlavu, měla ubrečené oči. Přitiskl jsem si jí k sobě, Rozplakala se ještě víc, Začal jsem jí hladit po hlavě. „Neboj, Jess, to bude dobré. Uvidíš. Všechno bude v pořádku.“ 3eptal jsem, následně jsem jí dal pusu do vlasů. „Co bylo v tom dopise, řekneš mi to prosím?“

Teďka jsem oněměl, nevěděl jsem co ji na to mám říct a vůbec jak reagovat. „No Jess, není to zrovna dobrý nápad. Ne teď.“

Bylo mi jasné, že to jen tak nevzdá. „Prosím, já musím vědět, co se tam píše.“ Já vím, že to není správné, že se to nemá, ničí mě to, ale kdybych jí řekl pravdu, tak by to zničilo ji. „No víš, píše tam, že tě má strašně ráda, ale že musela odjet, bez rozloučení, prý je to pro ní jednoduší. Odstěhovala se z Anglie. A máš na ní vzpomínat v dobrém.“ Řekl jsem jí, i když nevím, jestli mi to sežrala, ale už ji netekly slzy, jen vzdychala. Konečně jsem cítil, že by to zase mohlo být o něco lepší, ale spletl jsem se.

Louis

Harry mi dal do ruky Dopis a hned na to utekl nahoru, asi za Jess. „No ták, Loui, otevři to a čti nahlas.“ Otevřel jsem dopis a začal číst.

„Ahoj Jess. Nebo spíše sbohem? Nevím co ti tu mám všechno napsat, jenom asi to, že si mě zklamala, nepovažuji tě už nadále za mou dceru, už nikdy tě nechci vidět. Nechci aby ses stýkala s těmi lidmi, ale vybrala sis. Je. Je to tvá volba, ale tím sis rozhodla i to, že my dvě se už neuvidíme, už tu nebydlím, odstěhovala jsem se z města, někam pryč. Za moře, kam? To ti neřeknu, nejsem blbá. Jako ty. Tu debilitu si zdědila po tvém mrtvém otci. Je dobře, že chcípl. Jsi celý on. No nic. To je asi vše. Jen chci říct, že si mě hodně zklamala. Přeji ti ‚Hezký‘ život. Sbohem.“

 

 

Přečetl jsem to nahlas a Eleanor spolu s Perrie se nestačily divit, tak jako ostatní. „No to si ze mě snad ta její matka dělá prdel ne?“ Vyjel Niall. „Nialle klid, nebo ti prdne cévka.“ Utěšovala ho Tracy. Nad touto poznámkou jsem se musel pousmát.

„Až já ji najdu, tak ať si mě nepřeje. Ji vážně zabiju. Teď se jen lidi modlete ať to Jess nečetla. Nesmí to najít, dopis ať si zničí Harry.“ Pohodil jsem dopis na stůl a najednou se všichni odebrali do svých pokojů.

 

Jess

 

Harry mě uklidňoval celý den. Konečně se mi podařilo usnout, ale jen na chvíli. Asi po půl hodině jsem se probudila. Harry už spal. Šla jsem dolů se napít. Měla jsem strašnou žízeň a když už na to přijde tak i hlad, ale hned na to mi zase začalo něco v mozku říkat, že jsem tlustá, takže místo jídla jsem si lehla do obyváku na zem a začala tam dělat sedy lehy.

Byla jsem tam snad hodinu, za tu dobu jsem vyzkoušela snad dvacet cviků. Pak jsem se chtěla jít zase napít, ale do očí se mi vbil dopis, který ležel na stole. Chytla jsem ho do rukou, sedla si na gauč a seděla, koukala na dopis a uvažovala, jestli ho mám otevřít nebo ne. Jestli si ho mám přečíst, kdyby to bylo pro mě vhodné přeci by mi to Harry přečíst dal, takže tam musí být něco, co se mi nebude líbit. Něco říkalo, že ho číst nemám, ale zase na druhou stranu já jsem hodně zvědavá. A to hodně. Nakonec jsem ho začala otevírat, ale to opravdu hodně pomalu, strašně pomalu, ještě předtím, než jsem ho ale otevřela jsem si zašla pro to pití do kuchyně.

Pak jsem se vrátila se skleničkou vody a sedla si zase na gauč, na to stejné místo jako předtím.

Dopis jsem otevřela, a začala číst.

 

Harry

 

Probudil jsem se. Ani vlastně nevím na co, ale všiml jsem si, že tady Jess není, co když se jí něco stalo? Kde je? Neutekla? Nešla hledat mamku? Kde je, mám o ní strach.

 

Tolik otázek mi proudilo hlavou. Seděl jsem na posteli asi minutu, pořád nepřišla a tak jsem se rozhodl zajít do koupený, tam taky nebyla. Sedl jsem si zpět na postel a uvažoval kde všude by mohla být, pochybuju, že bude někde v domě, ona není ten typ, co chodí o půl noci vyžírat ledničku, to jenom v případě, že by to táhla ještě s Niallem a o tom pochybuju.

Je vážně záhada, že tu nikde není. Nakonec jsem vylezl na chodbu, nic ze spodu neslyším, takže dole není. Asi půjdu vzbudit Nialla jestli náhodou Tracy o něčem neví anebo aspoň on. Vím, že jsou dobří přátelé.

TAK.

Krátká já vím.. :D ale to s tou reakci na ten dopis chci až v dalším díle. :D

 

DALŠÍ ČÁST BUDE AŽ TU BUDE 18VOTES A 5KOMENTŮ TAKŽE DO PRÁCE. JINAK DALŠÍ ČÁST NEBUDE. :D