,,Char?" odtáhl jsem se od mojí společnice a zahleděl se jí do očí. ,,Víš, že nemusím, když mi někdo říká Char."
,,Ode mě jsi to zbožňoval..." ,,Můžeš být aspoň pět minut ticho Lauro!?" ,,Co ti je? Co takhle si spolu lehnout do postele a..."
,,Už ne...mám toho pro dnešek dost," odpověděl jsem a pomalu vstal. ,,Vzpomínáš na to naše poprvé?" ,,Jo...ale bez závazků, vzpomínáš?" zeptal jsem se. ,,Nic k tobě necítím jen pouhé kamarádství, i když jsi k sežrání..." zaflirtovala. Vztyčil jsem prostředníček a odešel do svého pokoje a sedl si na postel.
,,Čau kámo..." ,,Čau Alexi...chtěl jsi něco?" zeptal jsem se. ,,Od té doby, co jsme utekli s New Yorku, tak jsi trochu...jiný. "
Můj úsměv se zformoval do úšklebku. ,,Jiný...myslíš divný? To jsme my všichni. Unášíme lidí a zabijíme je." ,,Ale to není pro zábavu, ale proto že musíme," řekl Alex. ,,Zítra jdeš do nové školy a jsi už tři roky bez rodiny. Jsem rád, že ses konečně rozhodl pro nás," dodal.
,,Nepatřil jsem k ním. Nenáviděli mě a to jejich věcné bití a zanedbávání...chtěl jsem pryč už dávno, a pak jsem poznal tebe, Lauru, Kevina a Liz. Když jste chtěli odejít tak já taky. Jste moje druhá rodina," řekl jsem. ,,Charlie, měkneš nám...pamatuj jsme psychopati, ne normální lidé..."
,,Nezapomenu Alexi!" vykřikl jsem na něj, když opouštěl můj pokoj. Lehl jsem si na postel a hleděl přes střešní okno na noční oblohu. ,,Vítej můj nový domove....vítej Kalifornie. "
ČTEŠ
Psychopath smile
RomanceAhoj jmenuji Mia je mi sedmnáct let a chodím do druhého ročníku střední školy. V polovině druháku se sem do Kalifornie přestěhuje kluk, který jde do třetího ročníku střední školy. Oba chodíme do stejné školy vždy se potkáváme u skříněk, ale neprom...
