Dorazili jsme. Teď jsme vystoupili z letadla a musim říct ze je to tu nádherné. Celou cestu jsem poslochala jenom skladby které jsem sama složila.
Dojeli jsme k našemu novému baráku. Je opravdu hezký.
Už jsem se dozvěděla kde to vlastně budeme bydlet. Jmenuje se to tu Trofors. Je to na západě Norska.
No vybalila jsem si věci v mém nádherném novém pokojíčku.
Dokonce by se mi tu i líbylo jenomže to tady neznám a nikoho tady taky neznám.
No a ještě ke všemu zítra je škola a já neumím norsky co budu dělat.No nad tímhle jsem přemíjšlela ještě dlouho. Pak jsem se šla najíst, dala jsem si cereálie a šla spát.
Ráno
Vstala jsem v 6:30.
Byla jsem hrozně unavená kvůli posunu času. Sice to je jenom 1h ale i tak.Šla jsem si vyčistit zuby pak jsem se nasnídala. (Bílí jogurt a müisli)
Udělala jsem si drdolA oblíkla se do školního oblečení. K tomu jsem si vzala svůj černý nike batoh.
DDo školi jsem vyšla celkem brzo. Taky ještě ani nevím kudyma se tam de. Sice včera jsme okolo jeli a bylo to asi o 8 ulic dál ale ten problém je o který?(😂)
No tak ke škole jsem došla a ředitelnu jsem taky našla bez problémů. Jediné co bude problém je jazyk. Ředitel mě odvedl do třídy a něco řekl učitelce. Když odešel tak mi řekla anglicky"tak nám o sobě něco pověz" " jmenuji se Sofie a hraji na klavír kytaru a housle. Hraji několik sportů. Přistěhovali jsme se z Anglie z Londýna." Řekla jsem a cítila na sobě mnoho pohledů. "Jelikož neumíš Norsky tak budeš sedět s Eliškou a ta ti při hodinách bude pomáhat." Rekla učitelka a ukázala na černovlásku ve třetí lavici. Ta se na mě usmála a já šla a sedla si k ní. Seznámili jsme se a byla velice milá. Nesnáším seznamováni se s cizíma lidmi ale tohle bylo easy.
No první hodinu jsme měly matiku. Což bylo jednoduché, protože tohle jsme brali měsíc spátky. " Co máte další hodinu?" Zeptala jsem se Elišky. " No tak teď jsou jazyky. Na který chceš jít?" odpověděla. " No a co máte za jazyky." "máme angličtinu a ta je povinná, pak máme Francouštinu a Španělštinu" omg... oni tu mají Španělštinu kterou umím fakt dobře protože moje sestřenka bydlí ve Francii a já za ní jezdi každé prázdniny a každý volný prodloužený víkend. no a Francouština to je taky tak. Tam mam babičku a navíc sem se tam narodila. "tak kam pujdeš?" zeptala se mě asi po 5 minutách přemíšlení. " No ono to vyjde asi na stejno a kam chodíš ty?" " Já chodim na španělštinu" " tak já pujdu taky" vstali jsmen a šly do nějaké jiné třídy.
Začala hodina:
"no takže dneska začneme skoušením ze slovíček a frází" řekla učitelka norsky a tak mi to El prelozila. přejela celou třídu pohledem. Zastavila se umě a řekla "du er ny?" jenomže to řekla Norsky takže jsem se jen nechápavě podívala na Elišku a ta hned pochopila že nevím co ta učitelka řikala. No tak odpověděla zamě. "ja hun er ny, men hun kan ikke snakke norsk. kun engelsk" ( jinak to znamená ty jsi tu nová a to druhý ano ona je nová ale neumí norsky. Jenom anglicky.)"aha umíš něco španělsky?" zeptala se už anglicky "no jo umim." odpověděla jsem "No tak mi něco řekni." "Sé mucho para que no quieras ser específico." ta učitelka na mě koukala jak na nějakýho debila, no ale tak takhle na mě koukala většina třídy. "no tak třeba ... jak to že umíš tak dobře španělsky a jestli jsi tam už byla" "no tak dobře, Soy muy fluido en español, porque mi familia vive allí y yo viajo casi todas las vacaciones allí. " No ten pohled tý učitelky byl fakt bezva. no ikdyž namě koukal úplně každý. Zbytek hodiny byl celkem fajn. i to skoušení.
Po škole:
Domluvila jsem se s Eliškou, a ta mi ukázala kde je místnost z hracími nástroji a já šla skusit zase po delší době nějaké své melodie a ktomu slova.
"Du spiller pent. Ditt navn" řekl někdo zamnou a já se tak prudce otočila že jsem se bouchla do ruky.
ahoj všichni tak snad se líbí. pištemi jak se vám to líbí pls.
Tex
ČTEŠ
neviditelná se stala viditelnou
Fanfic"Hei, hva heter du? Jeg har ikke sett deg enda. " řekl někdo zamnou a já leknutím nadskočila. Otočila jsem se a uviděla dva hnědooké blonďáky. myslím že vidím dvojmo. "promiň co že si řikal?" "jé promiň ty neumíš norsky viď?" "ne" zakroutila jsem zá...