Nejlepší narozeninová oslava❤🎁(Marcus a Martinus FF)

Úvod, koncert v Praze

Abych se vám představila. Jmenuji se Diana. Je mi 14 a mám nejlepší kamarádku jménem Laura. Mám ji hodně ráda a máme hodně věcí společných. Třeba obě milujeme norskou skupinu. Marcuse a Martinuse. Jsme na nich neskutečně ujeté, taky děláme obě gymnastiku. Známe se už 6 let.

Jako každý den, když vstávám samozřejme do té prokleté školy, mě vzbudí ta nejhorší věc "budík".

Ztěží vstanu, nazuju si papuče a dojdu si do kuchyně připravit jídlo.
Dala jsem si ovesné vločky do misky a zalila mlékem. Šla jsem si sednout ke stolu a zapla si písničky na mobile.
Nejradši mám písničku Bae od Marcuse a Martinuse. Jsou to moji oblíbení zpěváci a mám je strašně ráda.

Po snídani jsem vše uklidila a šla se převléct a udělat ranní hygienu jako každý den. Je to důležitá věc a vždy jí dodržuju.

Jsem nachystaná a tak čekám na Lauru, až na mě zazvoní a půjdeme společně do školy.

Někdo zazvonil a já seběhla schody a rozloučila se s mámou. Byla jsem si jistá, že to je Laura. Otevřela jsem dveře a nečekaně to byla Laura.

,,Nazdar Lauríku" pozdravila jsem ji. Ona jen protočila očima, obejmula mě a jenom řekla ,,Ahoj"

Poznala jsem, že nebyla ve své kůži a zeptala se ji:
,,Je ti něco"
,,Ne, proč? Co by mi mělo být"
,,Hele ja poznám, když ti něco je"
,,Není mi nic sakra!" vyjela po mě
,,Do - dobře, hlavně se prosím trochu sklidni"

Cesta do školy byla zdlouhavá a nudná. Neprohodily jsme ani jedno slovo. Nevěděla jsem, co ji to zase vlítlo do hlavy. Možná jenom měla blbou náladu.

Ve škole:
Šla jsem ke skříňkám, abych si nachystala věci na hodinu. V tu chvíli, co jsem otevřela skříňku, tak jsem si všimla malého papírku a uvnitř bylo napsáno ,,Jsi kráva Diano!"
Nevěděla jsem od koho to je, ale ve škole mě hodně lidí nemělo rádo. Někteří mě taky šikanovali. Jediná osoba, která mi vždy pomohla, byla Laura. Jenomže i s ní nebylo dnes něco vpořádku.

Zazvonilo na hodinu a tak jsem utíkala do třídy. Hned za mnou běžela Laura a vypadala, že už měla lepší náladu.

Opravdu se ta hodina nedala vydržet. Trvala snad 100 let. Byla jsem šťastná, že už KONEČNĚ zazvonilo. Jako každou přestávku jsem se šla nachystat ke skříňce.

Jakmile jsem si začala chystat věci, ucítila jsem na rameni malý tlak. Otočila jsem se a stála tam Laura. Chvíli jsme si sebe jen prohlížely.
,,Promiň Dio" Omluvila se mi
,,Vpohodě" řekla jsem ,,a proč si byla naštvaná?" Zeptala jsem se Lauri.
,,Víš, sestra mě hodně naštvala a já měla špatnou náladu"
,,Jasně to chápu"

Po škole:
S Laurou jsme se vydali na oběd. Stáli jsme v řadě a Laura se koukala do svého mobilu a zničeho nic začala pištět.
,, Jsi normální? Strašně jsem se lekla!" řekla jsem s vystrašením.
,,Promiň, ale podivej se na to!!!!"
Strčila mi mobil před nos. Podívala jsem se na její mobil a četla jsem.

,,21.3. Norské dvojčata Marcus a Martinus budou mít koncert v Praze ve Fórum Karlín."

Samozřejme jsem začala taky strašně pištět a brečet štěstím. Všichni se na nás dívali a něco si šeptali, ale to mi bylo v tu chvíli jedno.

Když nám kuchařka dala na talíř nějakej žlutej sajrajt, kterej měl představovat bramborovou kaši, znechuceně jsem se podívala, poděkovala a falešně se zasmála.

S Laurou jsem si šla sednout ke stolu, kde jsme byly samy a domlouvaly se na tom koncertě.
,,Mohly bysme tam jít spolu" řekla jsem
,,Ale vždyť je nám 14. Musíme tam s dospělým"
,,Ty si snad zapomněla?" Řekla jsem zklamaně.
,,Na co?"
Ignorovala jsem ji.
,,No jo vlastně!!!Ty máš zítra 15 úplně jsem zapomněla"
,,ufff" ulevila jsem si, že si vzpomněla
,,a to znamená?!!"
,,že tam můžeme jít samy!!" Zakřičela

Začali jsme pištět a brečet štěstím. Asi 50x jsme se objaly a všichni na nás koukaly, jako kdyby jsme byly něčím zajímavý...

Lidi, tohle je můj úplně první příběh. Prosím neukamenujte mě za gramatiku atd...Zítra bude další❤ PS: užijte si víkend 😂❤❤