Seběhla jsem co nejrychleji dolů a holky se hnaly za mnou. Rodiče už stáli u dveří.
,,otevři" řekla máma
Pomalým krokem jsem šla ke dveřím. Ještě než jsem je otevřela, po všech jsem se porozhlédla. Holky byly zvědavé a zaražené.Pomalu jsem natahovala ruku ke klice a zatlačila. Pomalu jsem otvírala dveře.
Byli tam...
Byli tam jakýsi lidi a drželi velkej bílej materiál a tím mi pravděpodobně zakrývali to překvapení.
Lidé se mě zeptali ,,Jsi připravená?"
Řekla jsem pouze ,,Ano"
Bílý materiál padal k zemi a mě se překvapení pomalu objevovalo.Byl to...
,,PANEBOŽE to je Marcus a Martinus!!!" Zakřičela jsem, až jsem měla pocit, že mě slyšeli mimozemšťani někde ve vesmíru.
Spadla jsem k zemi na kolena a strašně se rozbrečela. Takhle jsem tam na zemi klečela asi 2 minuty. Byla jsem utopená ve svých slzách, ale byly to slzy štěstí.
Zkusila jsem vstát a běžela k nim. První jsem obejmula Tinuse. Toho jsem držela snad 5 minut a když jsem se ztěží odtáhla, šla jsem obejmout Mace. Pozdravila jsem je a pozvala dál. (Samozřejme anglicky, ale všechno budu překládat rovnou do češtiny)
Doma mi popřáli Všechno nejlepší a dali mi dárky.
Jinak, jak na to reagovaly holky, když je viděly?
Taky hrozně pištěly a některé i brečely. Například Eliška a Laura.Všichni jsme se seznámili. Nemohla jsem tomu absolutně uvěřit. Marcuse, Martinuse a holky jsem pozvala do svého pokojíčka. Holky u nás měly přespat. Bylo jich sice hodně, ale my máme hodně náhradních pokojů. Já jsem měla v pokojíčku dvojpostel a jednu vedle a tak u mě mohly spát nějaké dvě kamarádky.
S klukama a holkama jsme měly polštářovou bitvu. Trvala snad dvě hodiny.
Večer:
Kluci měly večer odejít, ale ja měla jeden návrh, že by u nás přespali.,,No...My bychom rádi, ale nemáme pyžamo a věci na hygienu" řekl Tinus s trochu sklámaným pohledem.
,,ale mohli bysme zavolat tátovi, aby nám to dovezl" řekl Marcus s potěšením
,,Dobrý nápad" řekl Tinus ,,Já mu půjdu zavolat.My holky jsme se šly do pokojíčku převlíct. Celkem mě mrzelo, že Lucka už musela odejít. Zítra brzo ráno měli s rodičema důležitou věc.
Po převlečení jsem uslyšela zvonek. Podle mě to byl jejich táta. Chtěla jsem ho taky poznat a tak jsem s holkama seběhla dolů a pozdravila jsem ho. Obrátila jsem pohled na Tinuse, který se na mě taky díval. Střetli jsme se s očima a koukali se na sebe asi 20 sekund, dokud mi Pája neluskla před očima, abych se probrala. Do té doby jsem měla hodně divný pocit. Úplně mě propaloval očima. Říkala jsem si vduchu.
Kluci Gunnarsenovi se šli převlíct a my s holkama šly do pokoje.
,,Hele holky viděly jste, co se stalo se mnou a s Tinusem tam dole" řekla jsem
,,Viděli" řekla Ellen
,,Třeba se mu líbíš" dodala Laura
Nad tímhle jsme se musely zasmát.
,,To určitě" řekla jsem s vysmátým obličejem.Poté někdo zaklepal na dveře od pokoje. ,,můžeme jít dál" řekl něčí hlas
,,samozřejmě" řekla jsem zároveň s Laurou
Otevřeli dveře a byli tam kluci a byli převlečení. Trochu jsem se zadívala na Martinuse a usmála se. On mi úsměv oplatil.Chvíli jsme si jen tak povídali a dostali nápad. Zahrát si flašku. Zrovna jsem měla jednu po ruce. Vzala jsem ji a dala doprostřed kruhu. Naproti mě seděl Tinus.
Eliška se zeptala, kdo první bude točit. Ellen dodala ,,tak Dia, když má dnes ty narozeniny"
Po všech jsem se podívala a roztočila flašku. Ukazovalo to na Páju a Ellen. Pája se ji zeptala ,,pravda nebo úkol"
Všichni se na ní upřeně podívali. ,,Úkol" řekla Ellen. ,,Otevři okno a zakřič, jsem lesba,,
,,easy" pousmála se Ellen na Páju
Ellen otevřela okno a začala křičet ,,Jsem lesba!!!"
Všichni jsme dostali záchvat smíchu a nemohli se přestat smát.
Pár kolemjdoucích se na ni podívalo, ale ji to bylo vcelku jedno.
Přišla zpátky a sedla si do kruhu a uzavřela ho. ,,Teď točíš ty" řekla jsem Marcusovi.
Popadl flašku a roztočil. Bylo to hodně napínavé. Flaška se pomalu dotočila a padlo to na mě a na Tinuse. Zeptal se mě ,,Pravda nebo úkol" podívala jsem se mu do očí a náhle vyslovila ,,pravda"
,,líbíš ti tady někdo?"
,,Jo, líbí" řekla jsem upřímně
Holky se na mě ze zděšeným pohledem podívaly a já jejich pohledy ignorovala.Tinus už tušil, kdo to asi bude.
Po hraní flašky, když bylo asi 11 hodin. Jsme se rozhodli jít pomalu spát.
Teď přišla ta těžká chvíle...Vybrat si, jaké dvě kamarádky budou spát u mě. Bylo to těžký se rozhodnout. V hlavě se mi motala myšlenka, že by se na mě potom některé holky mohly naštvat. Vstala jsem a řekla jsem, že u mě v pokoji bude spát...
ČTEŠ
Nejlepší narozeninová oslava❤🎁(Marcus a Martinus FF)
Fiksi PenggemarDva znamí norští kluci a obyčejná holka