Zhangjing
Sluneční paprsky začnou osvětlovat mou tvář a já se hned začnu probouzet. Zadívám se kolem sebe, když si uvědomím, kde to ležím. Cítím jako by se mi měla rozskočit hlava. Včera jsem toho musel vypít opravdu mnoho, ale ničeho nelituji. Všechny ty pocity, které jsem měl, všechna ta nejistota se rozplynula ve chvíli, kdy jsem ochutnal jeho rty. Moje srdce začalo silně bít, jako bych právě doběhl maraton a hned jsem měl v hlavě jasno. Věděl jsem, že to přesně chci, že chci jeho a jen jeho. Tolik intenzivních pocitů jsem nikdy necítil ani s Fenem. Každý jeho dotek byl nádherný a kdybych mohl, tak si to hned zopakuji. Vím, že jsem byl opilý a vím, že moje pocity mohly být zkreslené, ale tak moc si přeji, aby nebyli. Tak moc ho miluji, neuvědomoval jsem si to před tím, nebo možná ano a skrýval jsem to a přehlížel, přece jen jsem byl už ve vztahu, a tak jsem se snažil ten pocit nevnímat. Ale teď už to nejde, ne ve chvíli, kdy jsme byli jako jeden, kdy jsem cítil, že v jeho srdci mám místečko, které je jen pro mě. Cítil jsem jako bych někam patřil, a to je přesně to, co chci. Někam patřit, k někomu patřit, mít svoje místo na zemi, kam se budu moct vracet a budu vědět, že pokud celý svět půjde proti mně, tak on bude stát se mnou a pomůže mi nést tíhu světa. Nikdy jsem si nebyl jistější svými a jeho pocity víc než teď. I když mě hlava bolí jako čert a jen představa toho, že bych měl dneska normálně fungovat mě vyčerpává, tak vím, že musím vstávat. Musím si s ním o tom promluvit a musím si promluvit s Fenem. Najednou, když v hlavě zmíním jeho jméno, tak mě nepíchne u srdce, ne tak moc jako před tím. Na to, že jsem dva dny po rozchodu. Možná bych se měl stydět, hned po tom, co jsem se s ním rozešel, tak už jsem se vyspal s někým jiným a mám v plánu mu říct co vše pro mě znamená, ale nemůžu si pomoct. Ne, když po všech těch letech cítím lásku, kterou jsem necítil už tak dlouho. Když cítím, že mě má někdo rád a že pro někoho jsem na prvním místě. Pomalu přejdu do sedu a protáhnu se. Mrzí mě, že není vedle mě. Že se nemůžu probudit a podívat se na jeho tvář, ale když uslyším zvuky z kuchyně, tak se usměju. Že by dělal snídani? Nadšeně vstanu a ignoruju to, jak se mi točí hlava, to, jak mi pulsuje každá krev z toho, jak se snaží ze sebe dostat poslední zbytky alkoholu. Prohrábnu si vlasy a pomalu vykouknu ze dveří. Usměju se, když ho vidím, jak stojí u kuchyňské linky a připravuje snídani. Najednou mi ten pohled přijde tak domestikovaný. Jakobych tady byl doma, jako bych tohle vídal každý den, jako by to bylo něco na co jsem zvyklý, a přitom to s ním zažívám poprvé. I při sexu jsem měl pocit jako by to nebylo naše poprvé, ale že jsme to dělali už několikrát. Naše těla byla v tak dokonalém souznění, že jen při vzpomínce mě mrazí v zádech. Potichu dojdu až k němu a nebráním se úsměvu.
„Dobré ráno." zašvitořím. Celý se napne a přes rameno se na mě otočí. Čekal jsem, že bude mít v očích stejnou radost jako mám já, že vše pustí, obejme mě a vpije se do mých rtů, že možná ta vášeň znovu vzroste a my místo snídaně se vrhneme na druhé kolo. Ať moc nadrženě to zní, tak jsem s Fenem tenhle pocit nikdy neměl, nemůžu říct, že by byl v sexu špatný, ale naše těla si prostě nesedli. Jeho rytmus se neshodoval s mým, ale nikdy před tím jsem sex neměl, a tak to byla moje první zkušenost, ale teď když to můžu srovnat tak mi dochází, jak moc jsme si neseděli.
Ale nic z toho se nekoná. V jeho očích se ta radost, ta láska neodráží. Je v ní ale lítost a já se snažím abych se netvářil moc smutně. Lituje toho...skousnu si bolestně ret a stáhnu ruce, které jsem natahoval k němu, abych ho objal. Udělám od něj krok zpátky. Vidím mu na očích a na třepotajících se rtech, že chce něco říct a moje srdce mi našeptává, že to nebudou ta slova co chci slyšet, že to nebude nic příjemného.
„P-Promiň." špitne tiše a mě se podruhé tento týden rozsype svět. Pevně si skousnu ret a sklopím hlavu. Myslel jsem, cítil jsem, že máme stejné pocity, ale opět jsem se pletl. Všechno to byli jen sladké řeči, všechno to bylo jen...kvůli alkoholu.
ČTEŠ
Wrong Love ✓ || Yanjun x Zhangjing
FanfictionNěkdy máme pocit, že je láska špatná. Že je pouze zraňující a bolestivá. Kolikrát si ani neuvědomujeme, jak blízko máme své životní štěstí. Ale co když setrváváme s někým, s kým nejsme šťastní, zatímco své opravdové štěstí máme celou dobu vedle sebe...