Noc je naše Kocourku

Kapitola 14.- Poražení

Adrien

Sledovali jsme ho až k mému domu,
Nevím proč, ale měl jsem zlou předtuchu. Co když Lišaj je můj otec?
Mno.. viděli jsme jak Akuma vletěl do fialového okna.
„na tři?”
Kývnul jsem, a začal počítat.
1
2
3
Vyskočili jsme a vyrazili okno.
Stál tam. Lišaj..
Nebyl překvapený, děsivě se usmál.
„takže jsme tu.. na konci tohoto příběhu”
„neříkej tu metafory a vzdej se nám!” křikla Ladybug.
Zase se usmál.
„proč já? Mám stejný procento vyhrát jako vy. A až vás porazím, tak využiju vaší moc, budu nejsilnější!”
Nevím proč, ale Ladybug se zarazila.
Dal jsem se do boje.
Ladybug nedělala nic..
Stála tam a nic nedělala..
Až potom si uvědomila že bojujeme a přidala se ke mě.
Po třiceti minutách jsem byl vyčerpaný, ale stále jsem bojoval dál.
Marinette odlákala soustředění Lišaje na její Yo-yo, a já jsem dal poslední a smrtelnou ránu.
„jsme dobrý tým, když hrdinujeme co?” řekl jsem a otočil se.
Marinette vytáhla od někud nůž a bodla mi ho mezi plíce..
Áhoooj!
Poslední díl bude něco jako epilog, ale není to epilog, takže menší kapitola..
Můžeš mě podpořit Hlasem komentem a sdílet tuto kapitolu o člověka více!
M.F.B