12. kapitola

28 3 0
                                    

Předposlední den byl docela nudnej. Lilo jako z konve a mi nevěděli co dělat. Hráli jsme člověče nezlob se, prší, země město, různé hry s papírky atd. To nás ale přestalo bavit.

Dneska jsme si nechali dovézt pizzu, protože se nikomu vařit nechtělo. Všichni jsme byli takoví unavení a já měla zvláštní pocity. Chtělo se mi brečet, bolelo mě břicho a hlava. Rozhodla jsem se proto zbalit si už pár věcí do kufru. Přišlo mi, že mám asi o miliardu oblečení navíc. Pak jsem si zbalila kosmetiku a hygienu. Jediné, co jsem si nechala venku byl sprcháč, deodorant a hřeben. Věci jsem skládala, dávala do taštiček nebo dávala do menších kapsiček na kufru, až jsem zjistila, že jsem si zbalila úplně všechno. Zítra odjíždíme už ráno, takže jsem byla ráda, že mám zbaleno.

Ráno to bylo velmi hektický, všichni spěchali a já jim pomáhala, protože jsem neměla co dělat. Byla jsem hodně smutná ale fakt hodně hodně hodně smutná.

Z chalupy jsme vynášeli poslední věci do kufru. Julia zamykala ten nádherný domek, já trochu odstoupila a naposledy jsem se podívala na chalupu, než nastoupím do auta. ,,ještě se sem vrátíme" ,,ještě se sem vrátíme" opakovala jsem si v hlavě. Nepomohlo to a po tváři mi začala stékat jedna, dvě ,tři slzy. Neuvědomila jsem si, že už jsou všichni v autě a čekají jen na mě. Nasedla jsem do auta, které se rozjelo a já pozorovala okolí. Vybavovala jsem si všechny zážitky co jsem za toto léto zažila. Když jsem se trochu vzpamatovala, čekala mě další rána. Volala mamka
,,Ahoj mami."
Chvíli mamka něco říkala a pak jsem vykřikla:,, C-c-c-o-že?"

nejlepší léto?Kde žijí příběhy. Začni objevovat