nejlepší léto?

13. kapitola

S červenýma očima jsem odložila mobil a chladným hlasem řekla:,, Směr nemocnice, táta měl infarkt!" Julia nic neříkala ale v zrcátku jsem vyděla jak vykulila oči. Nejhůř to odnesl brácha. Brečel a hulákal na Julii ať jede rychleji. Já tam seděla jako socha, po tváři mi stékaly slzy a celá jsem se klepala v objetí Sama. Nevěřila jsem tomu. Je to sen!!! Vzpamatovala jsem se , když jsme přijeli do nemocnice.

Vtrhli jsme na tatův pokoj. Ležel tam tak bezbraně, jako by se taky proměnil v sochu. Mamka stála u něho a utírala si slzy. Vyděšeně jsem na ni koukla a vrhla se jí i s Charliem do náruče.
,, Neprobouzí se!" řekla když nás pustila a pak se rozbrečela. Klekla jsem si na kolena a stiskla tátovu ruku.
,,Tati." řekla jsem a pořádně se nadechla
,,Pamatuješ, když jsem byla ve čtvrté třídě a ty jsi měl lepší práci, jak jsme si založili indiánský klub "Orlíci"? A jak jsem si rozbila koleno, když jsme lezli na strom a ty jsi mi řekl, že Orlíci se nikdy nevzdávají?" ,,Tak to samé ti teď říkám já!" Znovu jsem se nadechla a pokračovala:,,Tohle bylo to nejlepší léto v mém životě a je jen na tobě jestli ho udeláš nejlepším nebo nejhorším!" Pustila jsem jeho ruku a můj pohled směřoval do země. Julia se Samem stáli u dveří byli smutní. ,,Krásně jsi to řekla!" pochválila mě mamka se slzami v očích.

Čekala jsem a čekala každou vteřinu jsem věřila, že se probudí. Pořád jsem se dívala do země. Vypadala jsem úplně stejně jako v autě. Ten pocit beznadějnosti!
Najednou jsem uslyšela zvuk. Podívala jsem se na tátu, ale nic, byla to jen sestra. Tak jsem tam zase seděla, když tu jsem měla pocit, že se na mě někdo dívá. Táta otevřel oči!!!! Sice měl hlas chraptivý ale i tak jsem slyšela jak říká:,,Jess, slyšel jsem tě, jen jsem nemohl otevřít oči. Omlouvám se že jsem se ti poslední roky nevěnoval! Ten infarkt jsem si zasloužil!"
,,To neříkej!" sykla jsem na něj a chytla ho znovu za ruku
,,Okamžitě dám v té práci výpověď!" dodal ještě
Mamka byla tak šťastná, že ztěžka oddechovala. Brácha lítal sem a tam. Normálně by ho mamka napomenula, teď jí to bylo úplně jedno. I Julii a Samovi se ulevilo

Zbytek prázdnin jsme všichni strávili u nás na zahradě. Julia, Sam, Denny, brácha, mamka, taťka a já. Juliini rodiče jsou rozvedení a je jim skoro ukradená a Samovi rodiče jsou pryč. Začínám si uvědomovat, jaké štěstí mám. Taťka má po infarktu zdravý životní styl a my s ním.

Teď tu teda sedíme na zahradě jako rodina. Rodina Orlíků!

Hello!
Toto je poslední kapitola této knížky.😢 Don't worry because(OK zpátky do češtiny😅) budu psát pokračování s názvem Nejlepší Vánoce, tak se tešte!
Hasta la vista!

Míša❤