Labyrint #1

Uvnitř Labyrintu

Byl 3. den Labyrintu a začínal jako ten předchozí. Běžci běželi do Labyrintu aby mapovali a Pánvička zase chrápal. Vzbudil jsem Newta ,protože k němu jsem měl zatím nejblíž a skoro jako jedinej se se mnou bavil. Šel jsem najít Petera a zeptat se ho ale Newt mne zastavil. ,,To je zbytečný Peter běžel s Minhem do Labyrintu ,protože Minho něco našel."
,, Doufám že to bude cesta ven z Labyrintu." podotkl jsem. Nemohl jsem přestat myslet na tu holku. ,,Newte?? Jak se jmenuje taková ta holka s blonďatými vlasy a hnědými oči?" ,,Natála ale nikdo si ji na placu nevšímá. Byla tu totiž hned před tebou. Proč se ptáš?" ,,Ehhhhhhhhhhhhhhh jen tak" řekl jsem automaticky. Nemohl jsem Newtovi říct že se mi líbí. Šli jsme s Newtem okopávat zeleninu která nám tam rostla. ,,Jakube dneska až se vrátí Peter má být Placerová rada. ,,No to je super konečně dostanu svoji práci." řekl jsem. ,,A co budeš chtít být ty Newte?" ,,Já už budu po celý život to stejný. Jsem totiž zástupce velitele. Když tady Peter není mám to tu na starosti." ,,Aha to jsem nevěděl." ,,No tak teď už to víš. A teď kopej jde ti to jako psovi pastva." Kopali jsme do večera a ani jednoho nás to nijak nedráždilo. ,,Jakube, Peter a Minho už tady měli být pojď se podívat k Labyrintu jestli už neběží." A neběželi.
Když se Labyrint začal pomalu zavírat uviděl jsem Minha jak za sebou táhne Petera po zemi. ,,Heeeeeej" zařval Newt přes celý plac a všichni se seběhli k bráně od Labyrintu. ,,Aaaaa" řval Minho, který nemohl dotáhnout Petera do placu. ,, Pojď Minho!!" řval celý plac. A najednou mě něco napadlo. Vběhl jsem do Labyrintu a za mnou se zavřela brána. Byl jsem v Labyrintu. ,,Gratuluji Jakube, PRÁVĚ JSI SE ZABIL!!. zařval na mne Minho. ,,Myslel jsem že ti pomůžu ale...." ,,Ale CO????" nervoval se Minho. ,,Pomoz mi ho aspoň někam odtáhnout když jsi mne přišel 'zachránit'." Odtáhli jsme Petera ke stěně Labyrintu a vyzdvihli ho pomocí provazu co tam byl. Všiml jsem si že Peter je uštknutý. A najednou něco zařvalo. Minho pustil provaz a utekl. Já jsem Petera zavázal a běžel jsem za Minhem. ,,Co je Minho?" ptal jsem se. ,,R-r-rmut tady je!!. Uteč!!. A viděl jsem jak Minho utíká. Podíval jsem se na druhou stranu a uviděl jsem velkého pavouka který měl zelenou zjizvenou hlavu, zelené tělo a velké železné nohy. Rmut zařval a já jsem utíkal směrem kudy utíkal Minho. Utíkal jsem, Rmut za mnou a já dostal nápad. Učinil jsem ho. Vylezl jsem po provazu na Labyrint. Běžel jsem ale Rmut byl rychlejší. Strčil do mne a já jsem padal a už jsem si myslel že jsem mrtvý. Ucítil jsem u ruky provaz stěny a chytil se ho. Rmut byl nademnou a slejzal dolů. Pustil jsem s se provazu a dopadl na zem. Zase do mne něco strčilo. Tentokrát to ale byl Minho. ,,Poběž tudy!" zařval na mne.
Běžel jsem za ním. ,,Tady se uzavírá sekce Labyrintu, můžeme Rmutovi utéct." Běžel jsem za Minhem. Dostal jsem další nápad. Zastavil jsem před sekcí která se uzavírala. Minho byl už na konci a otočil se na mne. ,,Co to děláš Jakube, vždyť se zabiješ!!" řval Minho. Ale já čekal dál. A uviděl jsem ho. Rmuta který běžel za námi. ,,Tak pojď ty stará plechovko!!! zařval jsem na Rmuta. Rmut se rozeběhl za mnou. Já jsem utekl do zavírající se sekce a utíkal jsem rychle jak jen jsem mohl. Cítil jsem Rmuta v zádech. Najednou jsem uslyšel prasknutí železa a řev. Doběhl jsem k Minhovi a ten ukázal na Rmuta. Rmut byl rozmačkaný. Sekce se za mnou zavřela. ,,Dobrá práce Jakube." Minho si lehl na zem a řekl ,,Musíme tady přespat přes zdi se nedostaneme."
,,Ale to nás chytí další Rmut ne???"
,,Nechytí Rmut je rozmačkanej."
Ulehl jsem a usnul.