Labyrint #1

Běžec

Probudil jsem se vevnitř Labyrintu a pořád jsem přemýšlel nad tím jak se nám s Minhem podařilo přežít. ,,To je toho že už jsi vstal" řekl Minho který byl už vzhůru a čekal než se vzbudím. ,,Musíme jít Jakube ať nepřijdeme pozdě." Běželi jsme Labyrintem tak dlouho až jsem uviděl velkou bránu kterou jsem sem vběhl. Byla otevřena a placeři u ní čekali. Doběhli jsme s Minhem do placu a všichni se nás vyptávali jestli jsme viděli Rmuta. ,,Minho viděli jste s Jakubem Rmuta?" zeptal se hladově Chuck ( Chuck byl nejmladší v placu bylo mu teprv 10 let zatím co nám všem už 14 a 15 ). ,,Nejen viděli, Jakub ho i zabil." řekl za mne Minho. ,, COŽE UDĚLAL???" zařval na mne Gali ( Gali byl velký nervák a chtěl se stát velitelem ). Gali se rozeběhl,strčil do mne, shodil mne na zem a začal mi dávat pěstí. Newt s Minhem po něm skočili a odtrhli mne od něj. ,,Co to do tebe vjelo Gali??? Jseš normální????" seřvali ho Minho a Newt a odtáhli ho do "díry". Já jsem zatím šel k našim sítím kde spíme. Byla tam Naty a něco kreslila kamenem na zem. ,,Můžu si přisednout?" zeptal jsem se. ,,Jasně že můžeš" odpověděla mi rychle. ,,Jsi v pohodě? Viděla jsem jak po tobě Gali skočil". ,,Jo jsem jenom mi teče krev jak jsem dostal na obočí." Naty vytáhla kapesník a šla pryč. Během chvíle byla zpátky a nesla namočený kapesník. Přiložila mi kapesník na obočí. ,,Bolí to hodně?" zeptala se. ,,Ne ani ne". ,,To muselo být strašné v Labyrintu, bála jsem se o tebe."  V tom přiběhl Newt. ,,Jakube musíš se okamžitě dostavit k Placerové radě. Musíme něco pořešit." řekl mi Newt. Řekl jsem Naty ať tu počká že jsem hned zpátky. Vešel jsem dovnitř. Sedělo tam 10 lidí kteří před sebou měli papír a tužku a něco si zapisovali. Newt mě posadil před ně. Připadal jsem si jako u soudu. ,,Tak Jakube porušil jsi naše pravidlo ZÁKAZ CHOZENÍ DO LABYRINTU. Tak co s tebou??." řekl jeden člověk. ,,Co udělat z něj Běžce?? Jako jediný měl odvahu mi jít pomoct." navrhl Minho opřený o dřevěný sloup. Minha jsem si vůbec nevšiml. ,,A máš k tomu nějaký důvod Minho?" odbyl jeden z 10-ti lidí. ,,No jsem Kápo běžců a jako Kápo běžců chci aby se Jakub stal běžcem." vysvětlil mu Minho. ,,No dobrá ale jestli nebude plnit svoji povinnost tak zase bude zase jen obyčejný člověk." ,,O všechno se postarám nemusíš mít vůbec strach." řekl Minho. ,,Tímto Placerovou radu ukončuji. Newte???, pošli dalšího Placera." řekl ten člověk. Newt s uhnaným výrazem v obličeji běžel za dalším Placerem. Já jsem měl chvilku čas a tak jsem zase zašel za Naty. ,,Myslela jsem si že jsi už mrtvý, protože z Labyrintu se ještě nikdo nevrátil, jsem hrozně ráda že jsi zpátky a že ti nic není. Probrečela jsem skoro celou noc." pověděla mi a opřela se o mne. Dlouho jsme jen tak seděli a Naty řekla že už půjde spát. Popřála mi dobrou noc a odešla. Mezitím jak odcházela brána do Labyrintu se začala zavírat. Šel jsem si taky lehnout a během chvilky jsem usnul.

Byl 5. den a já se probudil. Šel jsem si pro něco k Pánvičkovi na snídani. Když jsem snídani snědl přiběhl za mnou Chuck. ,,Minho mi vzkazuje že ti mám vyřídit ať se za ním dostavíš k malé chaloupce v lese." ,,Díky Chucku.". Šel jsem teda do lesa k dřevěné chaloupce. Minho už tam čekal jak jinak než opřený o sloup u chalupy. Vešli jsme s Minhem dovnitř. Byl tam stůl, který byl zakrytý nějakou plachtou. Minho odstranil plachtu a na stole byl model Labyrintu. ,,To je celý Labyrint, sám jsem ho celý prošel pamatuju si každou cestu a jak se uzavírají sekce. Sekcí je 8 a jdou postupně takhle - 1,6,5,2,8,7,3,4 Snažil jsem si zapamatovat co mi Minho říká. Asi po 2 hodinách vysvětlování jsme odešli z chalupy a šli na oběd k Pánvičkovi. ,,JAKUBE!!" Zařval na mne Minho. ,,My jsme tam nechali Petera!!" ,,A jo, co budeme dělat??" ,,Hlavně se to nikdo nesmí dozvědět jinak budem mít problém, řeknu to Newtovi ať převezme velení." Minho odešel a ke mně si přisedla Naty. ,,Máš tu volno??" ,,Ehh jo jasný mám" ,,Díky všude jinde je plno. Ptala jsem se Newta a ten mi řekl že dneska bude Ben vyhnán do Labyrintu. Myslím že už se nevrátí." ,,To už asi ne" přikývl jsem. Byl jsem nervózní. ,,Gali bude ještě 4 dny v díře." řekla Naty. ,,Jsem rád že se za mne Minho postavil a udělal ze mne Běžce. Zítra už se uvidíme jen večer, protože musím s Minhem do Labyrintu. Uz asi půjdu Newtovi s něčím pomoct tak, ahoj." ,,Ahoj" Zvedl jsem se a šel jsem za Newtem. ,,Čau Newte, slyšel jsem že prej vyženete Bena do Labyrintu." ,,Tak to jsi slyšel dobře, protože to teď jdem udělat." odpověděl mi Newt. ,,A co bude s Galim??" ,,Nic moc velkýho neprovedl takže bude za 4 dny propuštěn z díry." odpověděl mi znova. Šel jsem se projít po Place, protože jsem zrovna neměl nic na práci. Uviděl jsem jak se brána zavírá a slyšel Bena : ,,Neeeeee. Prosím neeeee. Už je mi líp. Už je mi dobře. Prosím." Minho vzal Benův batoh a hodil ho do Labyrintu. Ben vběhl do Labyrintu, protože už byla brána skoro zavřená. Ben naposled ukázal prostředníček a brána se zavřela. Já jsem pokračoval v mojí cestě po Placu. Víc a víc jsem si tu připadal jako doma i když jsem měl domov někde úplně jinde. Zkoušel jsem si vzpomenout na rodiče ale nic jsem si nepamatoval. Myslím že rodičům teď hodně chybím. Šel jsem si lehnout a cestou jsem potkal Chucka jak nese nějaké dřevo. Pozdravil jsem ho a pokračoval jsem dál. Když jsem byl už u postelí lehnul jsem si a přemýšlel nad tím jestli Ben přežije. Pak jsem usnul.