#1

761 24 4
                                    

,,Pomoc,pomoc!!'' Slyšela jsem z pokojíku Emmy. Když jsem vyběhla z pokoje se podívat co se děje uviděla jsem jen plameny a dým. Šla jsem za Emmou, byla schoulená na posteli, v ruce držela svého medvídka a plakala. Rychle jsem jí vzala a šla volat hasiče. Poté co jsem dotelefonovala, jsem šla hledat rodiče. Když jsem je konečně našla někdo mně a Emmu začal tahat ven z baráku - byli to hasiči. Hned když jsme byli v bezpečí řekli mi ať zavolám sanitku, že jdou vytáhnout rodiče. Udělala to co řekl a pevně objala stále plačící Emmu. Když akorát tahali matku s taťkou ven přijela sanitka. Vzali je na nosítka, nás posadili na sedačku a odjeli do nemocnice
V nemocnici
Nám udělaly jen pro jistotu vyšetření jestli jsme v pořádku. A pak nás pustili. Šli jsme na recepci/informace. Byla tam sestřička která vypadala příjemně a tak jsem s úsměvem řekla ,,dobrý den, jdu za paní a panem Whitovými. ,,jistě pokoj číslo sedm'' řekla sestra a úsměv mi oplatila. ,,sedmička je šťastné číslo, určitě budou zdraví a nic se jim nestane'' říkala jsem si v hlavě pořád dokola dokavaď jsme nedošli k tomu pokoji.
Pohled mamky
*ťuk ťuk* ozvalo se. Řekla jsem ,,dále'' a na mně skočila Emma a hned za ní Emily která skoro brečela. Hned jak si ke mně přisedla vychrlila na mně několik otázek typu ,,budete v pořádku? Co vám je?'' Na všechno dostala jen jednu odpověď ,,máme 50% šanci přežít.''
Jak jsem to dořekla začala brečet.

New Family [ Marcus and Martinus ]Kde žijí příběhy. Začni objevovat