Probudila jsem se s bolestí a připoutaná na nějaké sedačce. Snažila jsem se otevřít oči, ale přes tu bolest to nešlo. Vnímala jsem akorát otřesy, hlasy a křik lidí okolo, ale také jeden hlas, který byl od ostatních jasně zřetelný. Byl to hlas Theloniuse Jahy. Hlas, který jsem nenáviděla, hlas vraha.
,,...Upřímně, posíláme vás, protože vás vaše zločiny učinily postradatelnými."
Moment... kam nás chtějí poslat? Kde to jsme? Začnu se v sedačce lehce vrtět a konečně se mi daří otevřít oči.
,,No konečně, to ti to trvalo." Ozve se mužský hlas vedle mě. Otočím se na kluka, který vypadá starší než jsem já a ostatní delikventi na palubě. Jak jsem si všimla, vypadá to, že tu jsme samí vězni. Pár z nic jsem uvěznila dokonce i já.
Chvilku mi trvá než rozpoznám jeho tvář. ,,Bellamy? Jsi to ty?"
,,No jasně že jsem to já. Kdo jiný by to byl Rox." Zasměje se a kouká na mě starostlivě. ,,Bolí tě něco? Byla jsi mimo celkem dlouho."
,,Taky jsem dostala pěknou šlupu obuškem, ale to bude za chvilku v pohodě. Spíš mi řekni, co se to tady děje?"
,,Ty to asi nevíš co? Posílají nás zpátky na Zem. Prý abychom zjistily jestli je už obyvatelná, bez radiace."
,,No jasný, jestli tam ta radiace je a zasáhne nás, tak jsme přeci postradatelní." Odfrknu si ironicky. ,,Kretén."
,,Moment..." zarazím se, když si to uvědomím. ,,Oni nás fakt posílají zpátky na Zem." To by ale znamenalo, že na něco přišli.. Nebo k tomu mají snad nějaký jiný důvod? A co když tam ta radiace opravdu je? To asi každou chvíli zjistíme...
☆ ☆ ☆
Taaak a máme tu další část 😊 Ano já vím, že je to po dlouhé době a omlouvám se za to 😔 Ale jelikož je konec školního roku, tak do něj patří i dohánění známek. Asi všichni víte o čem mluvím 😏😄 Příště to už SNAD bude lepší 😂
Děkuji za přečtení mého příběhu 😊💕 Jestli jste našly nějaké chybky, tak to ignorujte 😄
Krásný, přenádherný den vám všem přeji 😙💕
Vaše Aelin 🦋
