Utíkej rychle, našlapuj potichu,
jinak už odsud nebude úniku.
Dveře se otevřou, z nich vyjde tma,
probudíš se s křikem ze svého sna.
Nevinnost lilie uschlé už z jara,
děctví jež najednou nechtíc ses vzdala.
Temná jsou zákoutí tvé rodné vsi,
děj pozor na lidi jsou jako psi.
S pláčem se vracíš domů o půlnoci
je s tebou ámen již není pomoci.