Malé/velké bláznovství

každý nějak začina

No tak tady je další část omlouvám se že jsem nic dlouho nepřidala. Ano vím že to je tak trochu zmatený  příběh ale tak snad se líbí prozatím,a taky se omlouvám ze mi to tak dlouho trvalo než sem to sem přidala.

(p.s. Věnováno všem co mě inspirovaly abych zas něco začala  psat děkuji za to že ste tu pro mě. snad se vám to prozatím libi)

No tak jak, to  je u mě normálně celou dobu co sem byla ve škole tak sem všem lezla na nervy, s tím jak sem se chovala (to znamená ze sem pobíhala po skole a dělala kraviny a k tomu ještě jsem provokovala kazdyho kluka a lezla jin na nervy)tímto se chci omluvit jestli to bylo občas až moc, Ale musim uznat že to byli  3 nádherný roky.  Jsem Prostě blázen na entou. XD

V prváku sme měli strašně milou třídní  učitelku, byla to   postararši dáma, měli jsme ji všichni ze třídy moc rádi.  Prošla s námi celí 1 rok i kdyš to snamá a hlavně se mnou. To musela mýt dost těžký protože mě furt napomohla ať se zklidnit a soustředim se na výuku ale ono to občas nešlo jak sem byla rozjetá. No jo prostě celá jaaaa kor kdys mě napominala  krz to abych se nehonila za kluki ale já za to nemůžu když oni si začínaly  ( ok možná je to i trochu moje chyba ale co  tak musím to na někoho svést ne) a ještě k tomu oni mě lochtali nebo štípali tak sem jin to nějak musela oplatit ne. To bylo asi tím ze už na střední sem měla docela ženské tvary a kluci mě furt očumovaly tak sem je za to provokovala.

tak sem občas musela být po škole a nebo sem dostala poznámku hm no co tak hold jsem hyperaktivní ( učitele mě prostě nechápaly)
No takhle to šlo celí rok a pak začali prázdniny  a jelikož já sem neměla nic na planu tak sem pomáhala babi na zahrádce a občas sem zajela za tetou a jejími dětmi která bydlí v rodinném baráku.  to asi bylo vše co sem dělala o prázdninách Joo max to ze sem se prošla po Praze s mamkou  (ano tady bydlím).

Ptáte se proč sem nechodila ven i s kamarády tak but byli někde u moře nebo něco jiného ,a hlavně já mám tak trochu přísnou babi která se o mě bála a moc mě nikam nepouštěla a kdys jo tak na chvíli třeba na cca 1 hodku proste stará škola ale jo já ji teď kdys se nad tím zamyslím tak chápu tak jako sice sem do asi 19 nebyla ani na Nějaký party  maximálně kdys mi teta zařídila nějaký tábor,   třeba výlet nebo nějakou aktivitu  no jo proste moje babi a mamka na to neměli abych  někam  mohla jezdit ze svých peněz a tak jednou za čas mi prostě tetička něco takhle zařídila, takhle jsem to mě už od mala a k tomu teta jak měla ty děti tak ráda pořádá výlety a nějaký mini tábory  na které mě právě brala. Prave na konci prázdnin sem na jeden tábor jela   Stejně tak jako kdys ji chytlo to s tím břišnim tancem tak mě chtěla taky zapojit ale jelikož na tyhle věci nemam vlohy tak mi to prostě nešlo.  Jako jo mám rada hudu a taky si na ni zatancují ale vypadám při tom jako blbec, ale co já sem si z toho nic nedělala hlavně že sem se bavila a to bylo hlavní ;-). No tak tam na takové  akcec sem jezdila většinou se sestřenkama to bylo moooc fajn a ptáte co to bylo za akci Noooooo proste zpívání v zboru a hraní různých her co se hrají normálne někde na nějakim táborů.

A to ze sem toho tolik neprozila jako normální puberťáci v mim věku (patry,alkohol,drogy,sex atd)  ani mi to  tak  nějak nechybělo protože mi to teta vynahradila téma táboráma a tak   ale jako jo mrzelo mě to a občas i dost sralo, horší bylo to  ze sme se občas  s babi i hádali kvůli tomu že mě nikam nechce pustit , ale ona má svoji hlavu a kdys ona něco řekne musí být po jejím a  co já stim udělám!!!!!!!   NIC

Prostě musím jí dát za pravdu a tím to hasne,bohužel no

Už sem se těšila do školy ale tak aspoň sem měla zábavu na tom táborů a dokonce sem se tam seznámila i s dost hezkým klukem a dokonce sme  si dobře pokecali a  proběhla  i pusa nooooo jako bylo jich víc ale tím to haslo protože  on nebyl z prahy ale někde z daleka tak smě se museli rozloučit.tábor skončil ani a já ani nezaznamenala jak rychle to uteklo a už sem byla na cestě dóm což mi bylo dost dlouho smutno z toho ze už to skončilo ale tak pak sem si uvědomila ze ještě chvíli a pak zas budu chodit do školí na což sem se moooooc těšila.

Tak už nastala doba kdy mám  jít zas do školí. Kdyš sme  nastoupili do školí tak na bylo oznámeno ze naše třídy bohužel onemocněla  což všechny moc mrzelo.  A tak čas letěl a po půl roce nám bylo oznámeno že ta naše bývalá třídní z následků té nemoci zemřela takže to všechny vzalo a to dost,  tak proto sme se dohodli že ji musíme ji na pohřeb pac to jinak nešlo. Prostě sme ji museli dát najevo že smeji měli rady takže sme misto učení šli a vzdaly ji cest na pohřeb, Bylo to fakt dojemné dost jsem si pobrečela a tak jsem si sama řekla jaký to bude až já umžu vzpomene si na mě někdo? Tak jsem si v duchu řekla a co moji Kamarády vzpomenou si a má rodina?
Je jasné že já určitě ano  spíš na některé lidi proste na moji partu a všechny co se my nějak do toho myho života připletly.
Prostě nějakým způsobem jsem moc ráda že znám každého z nich.

Tak po tom co sem vyšla školu sem se snažila  ponořila do toho pocitu ze už sem dospělá ale  pořád se my to nedařilo, Začalo to tím jsem jednou šla na zahradu tam sem se uvelibyla u jabloně a asi jsem usnula, a tak sem se v mysli přenesla do toho už dávno pro mě zapomenutého FANTAZI světa co sem si vysmyslela