Freelance |CZ|

30) Real friends. |THE END.|

Nakonec jsem se převléka do tepláků a volného bílého trička.
"Mělo by to být všechno." pousmála se Grace, když jsem vyšla ze zapařené místnosti.
"Achjo, zblázním se z vás. Děkuju moc." široce jsem se usmála.
"To je to nejmenší." odpověděl Niall. "Hele Lie, mohli bysme si někde o samotě promluvit?" zeptal se nervozně.
"Jasně." koukla jsem na něj, vzala ho za ruku a odešla s ním do ložnice.
"Takže?" usmála jsem se na něj a sedla si na postel.
"Víš.. Já tě fakt hrozně miluju."
"Taky se ti musím přiznat.. Já tebe taky." usmála jsem se a on na nic nečekal a políbil mě.
"Nevydržím to bez tebe." řekl mezi polibkama a já se od něj odtáhla a dala mu ruce za krk a čelo na čelo.
"Musíš. Za chvíli přijedu, slibuju." pousmála jsem se.
Znovu mě políbil a pak jsme se jeden druhému koukali do očí.
Usmál se a po tváři mu sjela slza.
Pravý kluk, který se nebojí ukázat city.
"Nialle prosím neplač.." utřela jsem mu palcem slzu.
"To má říkat kluk holce." pousmál se.
"Jo, to asi jo." přikývla jsem s úsměvem a znovu si ho k sobě přitáhla.
Když jsme se naobědvali, šli jsme znovu všichni do mého pokoje.
U oběda jsem házela nenávistné pohledy na Liama i na mámu. Ale nepromuvila jsem jediné slovo.
"Za tři hodiny a něco jedeš.." povzdychla si Grace.
"Nemysli na to prosím. Mám totiž plán." usmála jsem se.
"Nechceš doufám na poslední chvíli zrušit let tím, že jsi unesená, ne?" zasmál se Louis.
"Ne!" usmála jsem se. "Toho bych nebyla schopná." přiznala jsem se.
A navíc by mě to ani nenapadlo.
"Tak co?" podíval se na mě nechápavě Mike.
"Všichni k bazenu a dáme vodní bitvu!" zavelela jsem a všichni se zvedli.
"Jó!" zakřičela radostí Grace a objala Louiho. Společně i s Mikem vyběhli z mého pokoje ven.
Já a Niall jsme tam zůstali.
(pusť si Katy Perry - This is how we do)
"Myslím, že tě porazím." řekl s úsměvem.
"Myslíš špatně." vyplázla jsem na něj jazyk a políbila ho.
Potom jsem vyběhla z pokoje dřív, než to stačil zaregistrovat.
"Vodní bitvááá!" křičela jsem, když jsem brala první balonek s vodou a hodila to po Louim.
"To si vypiješ!" zakřičel a vrazil mi jednu zpátky.
Ze zádu mi přiletěla další.
"Nialle!" smála jsem se, když smíchy spadnul na zem.
Na nic jsem nečekala a hodila ho po něm taky.
V tu chvíli se přestal smát a vyhoupl se na nohy.
"Leslieeeee!" zakřičel a běžel za mnou se smíchem.
"Nech mě!" volala jsem za sebe, ale on stále zrychloval a zrychloval. Už mě skoro měl.
Skočil po mě a oba nás srazil k zemi.
Oba jsme popadali dech a zároveň se tomu smáli.
"Nialle.." pohladila jsem ho celá udýchaná po tváři.
"Miluju tě." usmál se.
"Já te.." nedořekla a už jsme na sobě měli Mika.
"Hej!" zakřičela jsem se smíchem.
Na něj skočila i Grace s Louim.
"Ne! Prosím.." smála jsem se až mi bylo špatně.
Pro tuhle chvíli tady byli jen oni. Jen oni pro mě existovali a já bych za ně položila i život. Nevím..Nevím co tam budu bez nich dělat. Fakt nevím.
"Mám nápad!" zakřičela jsem zpod naší pyramidy. "Ale musíte ze mě slézt." zasmála jsem se.
Všichni poslechli a celí udýchaní z nás slezli.
"Co kdyby.." pomalu jsem se přibližovala k bazénu.
"Teď!" zakřičela Grace a všichni jsme tam skočili.
V oblečení. Bylo nám to jedno. Byli jsme spolu a to je hlavní.
Třeba se vrátím za chvilku. Vždyť.. Za necelý dva týdny mám narozeniny a bude mi osmnáct. Budu dospělá, budu si dělat co chci. Teda doufám.
Cákali jsme po sobě a pak jsme dělali i kohoutí zápasy, ale jeden z nás vždycky musel sedět.

L I A M

Co jsem to udělal? Nemůžu uvěřit, že Leslie dnes letí do New Yorku.
Stál jsem za oknem terasy a pozoroval je.
Ona nemůže odjet. Má tady kamarády, kluka, mámu a..mě.
Sklopil jsem hlavu a povzdychl si.
"Copak?" chytla mě za rameno Angie a já se podíval ven. Ona na to samé místo.
"Nemůže odjet, Angie." řekl jsem potichu.
"Li prosím.. Udělala špatnou věc, musí za to pykat." řekla a povzdychla si.
"Vždyť kouřila a to ti nevadilo." odpověděl jsem.
"Pak ale přestala. A tráva.."
"Jenže, kdo jí k tomu motivoval aby přestala, Angie? Ten Niall. Věř mi, jakmile se odstěhuje, bude to horší. Bude tě nenávidět a ty toho pak budeš litovat. Z toho smutku znova začne, chápeš to? A může klidně začít s horšíma věcma. Krást, znovu drogovat.. Prosím, rozmysli si to." otočil jsem se k ní čelem a dal jí pusu na čelo a pak odešel.
Ona tam dál stála a koukala na ně.
(Pust si písničku Hope- Who am I to say) 
Na Leslie mi opravdu záleží. Nevím proč jsem jí vydíral. Uvědomuju si to. Je to krásná holka. Nevím, fakt nechápu proč jsem to dělal.
Sedl jsem si na postel do Lesliina pokoje a prohlížel si to tady.
Věděl jsem, že mě teď nesnáší. Nemůžu si ani dovolit na ní promluvit, to je to nejhorší. Omluvil bych se jí, jenže to nechce slyšet. Když jsem to Angie šel říct, cítil jsem na ní obrovský vztek.
Složil jsem hlavu do dlaní a po tváři mi stekla slza.
Nechci to.
"Prosím.." zašeptal jsem.
Vstal jsem a podíval se na sebe do zrcadla, které viselo na stěně.
Nenávidím se. Ironicky jsem se na sebe usmál a pak bouchl pěstí do komody pod zrcadlem.
"Do prdele!" zanadával jsem a znovu mi zčervenaly oči.