Caroline se po smrti staršího bratra najednou stává následnicí trůnu. Má o mnoho víc povinností než když byla pouze princezna. Jednou z nich je že se musí brzy vdát.
Za prvé bych se chtěla omluvit za případné chyby které určitě budou a ne v malém mn...
O 2 měsíce později (od poslední kapitoly z pohledu Caroline)
Christian je už necelé dva měsíce pryč. Od té doby co odjel trnu strachy aby se vrátil živí a zdraví. Není den kdy bych na něj nemyslela. Nevím co se to se mnou děje. Předtím než odjel jsem ho nesnášela. Myslela jsem si, že mi vzal můj domov a rodinu. Tak proč nemůžu spát, přemýšlet nebo jíst když je pryč?
Pokuď nemám povinnosti tak se snažím dny trávit s Chrisovou matkou protože se ještě nevyrovnala se smrtí manžela. Samozřejmě jí nepomáhá že je její nejstarší syn ve válce ale snažím se jí neustále něčím zabavovat. Pokuď zrovna nemůžu já tak tráví čas s Nikolasem. Za ty dva měsíce se mezi mnou a jí utvořil krásný vztah. Je na mě moc milá. Nikolas je na mě také moc milý, chodíme spolu na procházky a pomáhá mi nemyslet na to, že možná už Christiana nikdy neuvidím.
Když Chris odjel rozhodla jsem se, že napíšu jeho sourozencům dopis a vyjádřím svou soustrast nad smrtí jejich otce. Také jsem zdůraznila aby si nedělali starost o jejich matku ani o království protože se o všechno postarám zatímco je Chris pryč.
Hrozně dlouho jsem se přemlouvala abych Chrisovi napsala také nějaký dopis. Ale pokaždé když jsem se odhodlala a sedla si ke stolu, jsem najednou vůbec nevěděla co mu mám napsat. Jak mu mám říct že se o něj bojím a že se těším až se znovu uvidíme když jsem na něj byla tak zlá. Ani jsem mu neřekla že mě mrzí že přišel o otce. V tu chvíli jsem si uvědomila že možná, když už neberu naší svatbu jako konec mého života, bych se mohla pokusit ho líp poznat a mít ho ráda. Nevím jestli z nás někdy budou zamilovaní manželé ale přátelé bychom být mohli. Jak sám řekl, jsme teď jeden pro druhého rodina.
Ráno Dnes v noci jsem spala pouze dvě a půl hodiny. Zdál se mi sen ve kterém byl Chris na bojišti zraněn. Voják anglické armády ho šípem střelil do ramene. Probudila jsem se s výkřikem a slzamy. Od té doby jsem bohužel znovu neusla.
Když už byl konečně čas na snídani oblékla jsem si šaty které pro mě připravila Olivie. Od doby co Christian odjel se ke mě chová arogantně, a já jí to ráda oplácím.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Vydala jsem se do jídelny a cestou jsem potkala Nikolase. "Dobré ráno Nikolasi, jdeš také na snídani?" . Zeptala jsem se ho zdvořile. "Dobré ráno Vaše veličenstvo, ano jdu. Mohl bych se k vám připojit? " . S úsměvem jsem přikývla. U snídaně jsme si povídali o Skotku, zajímalo ho jaké máme zvyky a jak u nás vypadá krajina.
Celé dopoledne jsem strávila u Christiana v pracovně. Hrozně ráda tady pracuju protože mi to tu dodává klid. Když už jsem se chtěla jít podívat za Chrisovou matkou někdo zaťukal na dveře. "Dále" . Zvolala jsem. Dveře se pomalu otevřeli a do místnosti vešel Alex. "Alexi už jste zpátky?? Kde je Christian???" . Zeptala jsem se radostně a vyskočila jsem ze židle. "Caroline on......je zraněný" . Odpověděl smutně. Chvíli jsem byla v šoku, neschopná cokoliv říct ale nakonec jsem se vzpamatovala. "Co se mu stalo, je to vážné?" . . "Trefili ho do ramene. Snad bude v pořádku, ale má horečku" . Odpověděl. "Kde je?" . Zeptala jsem se znovu. "Ve své komnatě. Jsou u něj lékaři" . Přikývla jsem a začala jsem utíkat směrem k jeho pokoji.
Chvíli jsem se odhodlávala abych otevřela dvěře ale potom jsem se zhluboka nadechla a vešla jsem do komnaty. Kolem postele bylo tolik lidí že jsem přes ně Chrise neviděla. "Jak je mu? Bude v pořádku?" . Zeptala jsem se a tím na sebe upozornila. "Zrovna teď usnul ale bude v pořádku" . Odpověděl jeden z lékařů. Přišla jsem k posteli a vzala jsem ho za ruku. "Moc vám děkuju. Mohli by jste nás nechat o samotě? A někdo prosím dejte vědět králově matce" . Poručila jsem. Jakmile odešli políbila jsem Chrise na jeho horké čelo. "Tohle mi už nikdy nedělej" . Pošeptala jsem mu do ucha. Nevím proč ale najednou mi příjde správné že jsme spolu sami. Po chvíli jsem si k němu lehla do postele a usla.
Doufám žese bude dnešní kapitola líbit.Nezapomeňte psát do komentářů vaše názory a připomíňky.
