Studente!

Seznámení

"Studente!" Zakřičela mladá, čerstvě vystudovaná profesorka biologie na vysoké škole.
"Ano?" Povstal a s drzým úšklebkem si ji prohlížel.
"Okamžitě schovejte ten mobil, přestaňte obtěžovat své spolužačky a nerušte mou hodinu. A sedněte si už, sakra!" Snažila se říct vážně, ale hlas se jí chvěl vztekem. Sedl si, ale nemohl si odpustit hladový pohled na paní profesorku. Ona ho sice zachytila, ale dělala že nic.
Když zazvonilo na konec hodiny, onen student si sbalil věci do tašky a už se rozbíhal ke dveřím, když v tom ho zastavila profesorka. Nestihl zabrzdit a narazil do ní. Jeho ruce skončily na jejích prsou.
"Proboha, já... Omlouvám se!" Zrudl.
"V pořádku" odvětila, odstoupila od něj pár kroků a srovnala si své velké černé brýle.
"Počkáte tu, prosím, chvíli? Potřebuji s vámi něco probrat." Řekla medovým hlasem a podívala se mu do očí. Byl o hlavu větší a tak musela zvednout hlavu.
"Já, eh, jistě" odpověděl nervózně.
Když všichni studenti odešli, profesorka a student zůstali sami v nevelké třídě. Jestli ve třídě něco mladou profesorku štvalo, tak to byly dvě věci. Onen student a vycpaná kuna, stojící na parapetu, vyhlížející jako by všechno sledovala. Rozešla se k ní a otočila její pohled směrem ven z okna. Student stál jako přikovaný u katedry.
"Chtěla jsem" popošla ke katedře, vzala hrnek již chladné kávy a trochu se napila "abyste tu na chvilku zůstal, protože s vámi musím něco probrat."
"A co?" Zpozorněl.
"Váš prospěch a hlavně vaše chování" snažila se říct přísně a při tom si ho prohlížela od hlavy až k patě.
"Co s ním?" Řekl opět se svým známým drzým výrazem ve tváři a trochu se uvolnil.
"Půjdu rovnou k věci, jestli dovolíte" řekla a jemně ho odstrčila od stolu. Přistoupila ke katedře, otevřela šuplík a vzala z něho..."

Tak co, zatím líbí? 😄 Chci vidět ohlasy