3.part

131 10 4
                                    

„Někteří lidé vstoupí do našeho života a zase odejdou. Někteří zůstanou jen chvíli a navždy změní náš život.“

Udiveně se na něj koukala. Jednou nebo dvakrát mrkla a znovu se jí před očima vybavili titulky novin.

Aréna smrti vydala svoji další obět! Bude další? Tohle se objevilo ve včerejších novinách a dneska jsou tu oni. Oni dva vydaní na pospas osudu. Co budou dělat? Přežijí?

Koukla se na Johna, který se na ni pořád zaujatě koukal a jí najednou vytryskli z očí slzy. Nemohla uvěřit že tady skončila. Měla přece, tak krásný život. Měla kamarády, rodinu, kluka. Tohle všechno, ale ztratí a to jen proto, že nedokáže přežít v nějaké debilní hře.

Připomínalo jí to Saw. Byl tam hráč a figurky, hráč dával figurkám naději, která byla bohužel až tak nepatrná, že bylo skoro jasné, že každá figurka přijde o hlavu. Byla to mistrovsky rozehrátá hra.

Jako hra, ve které se zrovna pohybovala jako figurka.

,,Řekni mi prosím, že si ze mě děláš srandu a tohle všechno je jen zlý sen." Zašeptala k němu zoufale a on sklopil oči k zemu.

,,Strašně rád bych ti to řekl, ale nechci ti lhát." Z očí jí vytryskl další proud slz a on k ní přistoupil a nežně ji objal. ,,No, tak Člověče. Neplakej, já tě ochráním." Ani netušil, jaký budou mít jeho slova dopad.

00:59

Clara se od něj odtáhla. ,,Děkuji." Pošeptala k němu tiše a rozhlédla se. Utřela si slzy a pak si Johna ještě jednou prohlédla. ,,Jsem Clara." Představila se nakonec. ,,Asi bychom měli pokračovat v cestě. Možná tak získáme aspoň nějakou naději na přežití.

,,Tak dobře." Odpověděl jí a vztáhl k ní ruku, které se ochotně chytla. Do jemné kůžičky na nohou se oboum zapíchávalo bodlačí a tak vždy lehce zaskučeli od bolesti.

Vydali se stejným směrem, jak šla prve Clara. Řeka byla čím dál prudčejší a děsivější. Než by se z lesa dostávali se jím spíš zdálo, že jsou ještě hloub. Byl to strašný pocit jít a nevědět co se stane.

Z lesa se ozvalo opětovné zakoukání a poté dusot. Lisa s Johnem se otočili a následně se ozval pronikavý výkřik ...

Pardon, že je část tak pozdě, ale ted o prázdninách mám na to ještě mín času než jsem si myslela, takže pardon. Navíc chystám novou story Bombs, ale nebojte brzo se dočkáte pokračování. A otázka, čte to někdo? A líbí se to někomu? Tak fajn dvě otázky .D

*Sezblaznim

Tam a zase zpátkyKde žijí příběhy. Začni objevovat