YOONGI POV.
Dívání se z okna ven, to nejzajímavější na hodině matematiky. Foukal vítr, který si hrál s listím na větvích stromů. Slunce bylo zakryté mraky, z kterých vypadalo že bude každou chvílí pršet. Učitel vyvolal dalšího žáka k tabuli. Pomalu jsem vzhlédl a zase hned stočil pohled zpět k oknu. Venku už začalo pomalu poprchávat a první kapky dopadli na tabulku okna. Během chvíle se spustil silný déšť. Na školním dvoře se začala doslova tvořit potopa.
,, Min Yoongi! Dávejte pozor prosím. "
Napomenul mě učitel, stočil jsem pohled k tabuli a hned po té dolu k prázdnému sešitu. Povzdechl jsem si, vzal si do ruky propisku a začal zapisovat výklad na tabuli. Po chvíli někdo zaklepal na dveře a ty se rázem otevřeli. Do třídy vešel ředitel táhnouc za sebou nového studenta. Učitel se ihned ujal slova.
,, Třído, toto je náš nový student, Jung Hoseok. Řeknete nám něco o sobě? "
Nevypadá špatně, chytrý určitě bude dost, no, uvidíme.
Kluk, Hoseok, se na učitele prosebně podíval, na což na něj učitel jen vyzývavě kývl. Uchechtl jsem se. Byla to opravdu vtipná situace. Hoseok si povzdechl a spustil.
,,Ahoj, jsem Jung Hoseok, ale budu rád když mi budete říkat jen Hobi. Rád se věnuji tanci a zpěvu. Nedávno jsme se s otcem přistěhovali kvůli jeho práci. "
HOBI POV.
Jen co jsem se probudil jsem zase usnul. Probudil mě až pak dost nepříjemný pád z postele na tvrdou, studenou zem. Neochotně jsem zvedl pohled na svého otce. Když viděl že jsem vzhůru spokojeně se usmál a prohlásil.
,, Dole máš nachystanou snídani, tak si pospěš než vychladne. "
To bylo podezřelé. Nikdy neměl tak dobrou náladu. Ne takhle po ránu, jinak je můj otec naštěstí v pohodě. Což se divím, jelikož byl úplně v pohodě když jsem mu sdělil že jsem homosexůál. Nevadí mu to a za to jsem rád. Vedeme spolu dobrý vztah jakožto otec se synem. No nic méně vrátím se do reality.
Vstal jsem z chladné země a přešel ke skříni. Vzal si na sebe černé roztrhané džíny a černé tričko. Přeběhl rychle do koupelny a vykonal raní hygienu. Pak jsem šel dolu do kuchyně ke stolu a sedl si k již vychladlé snídani. No jo, moc jsem přemýšlel. Což je u mě nezvykem. Rychle jsem do sebe nasoukal snídani a upaloval se doobléct. Vzal jsem si svoji lehkou bundu a černé converse. Vyšel ven na dvůr před již nastartovanou černou audii. Nasedl jsem a jel s otcem směr škola.
Zaparkovali jsme na školním parkovišti a vešli do budovy. Zamířili jsme do ředitelny. Chodby byli celkem hlučné. Zaklepali jsme a čekali než nás vyzve dovnitř. Když se za dveřmi ozvalo hlubokým hlasem ,,Dále!" tak jsme vešli.
Otec mě představil a něco tam prostě řešili, já moc nevnímal, prohlížel jsme si obři místnost kde vušde po zdech visely fotky zdejších studentů. Asi jsem zapomněl zmínit, nastupuji do druháku na střední školu v Soulu. Z myšlenek mě vytrhla ředitelova slova mířící k mé osobě.
,, Tak pojď, zavedu tě do tvé třídy. " Usmál se na mě a já mu úsměv oplatil. Rozloučil jsem se s otcem a následoval ředitele. Chodby už byly klidné bez žáku, kteří se aktuálně učili ve svých třídách.
Došli jsme před mou budoucí třídu a ředitel zaklepal. Ve chvíli kdy otevřel dveře mě zachytil za ruku a vtáhl dovnitř před pohledy všech mích nových spolužáků.
Hned jak mile nás pan učitel spatřil se ujal slova. Mezi tím pan ředitel odešel. ,, Třído, toto je náš nový student, Jung Hoseok. Řeknete nám něco o sobě? " Přesně to nechci pane učiteli. Pomyslel jsem si a koukl na něj prosebným pohledem. Ten mi ale pan učitel oplatil a hned po té na mě vyzývavě kývl. Povzdechl jsem si a spustil.
,,Ahoj, jsem Jung Hoseok, ale budu rád když mi budete říkat Hobi. Rád se věnuji tanci a zpěvu. Nedávno jsme se s otcem přistěhovali kvůli jeho práci. " Byl jsem strašně nervózní ze všech těch pohledů.
Pan učitel se náhle probudil a rozhodl se že mě nebude dál trápit, což bych mu i radil a řekl mi ať se posadím dozadu k nějakému klukovi. Rozešel jsem se tím směrem a sedl si na od teď své místo.
ČTEŠ
PEACEMINUSONE - YOONSEOK / SOPE
Fiksi PenggemarLáska je nejvyšším a také nejvíce komplikovaným citem, který působí v životě mnoho štěstí, ale i trápení a smutku. Nikdy jsem si nemyslel, že bych tento cit mohl mít i já..