Všichni jsme si vyšli na rodinnou procházku. V tom mi ale napsala Mindy ať jdu ven. Neváhala jsem a odepsala. Mamka věděla že se Mindy měla po dlouhé době vrátit od babičky. Svolení mi naznačila jemným nevinným úsměvem.Hnedka jsem vystartovala na určené místo. Byla jsem nadčená že se po dlouhé době zase uvidíme. Když jsem doběhla nejdřív jsem se podívala po Mindy a až pak jsem lapala po dechu.Zavolala jsem jí ale nezvedla mi to, to jí není podobné vždycky mi to zvedla. Sedla jsem si a s domněnkou že je na cestě takže neslyší mobil. Po půl hodině tam přijela nějaká dodávka. Nevnímala jsem ji, vyhlížela jsem Mindy .Známé se už dlouho nějakých deset let. Ale tohle jí není podobné.Po hodině jsem byla naštvaná. Ona nikde, nikdo už tam nebyl. Začala jsem se dívat na tu dodávku (nic jiného mi taky nezbývalo) pořád tam jenom tak stála. Když už můj pohár přetekl, vstala jsem a byla jsem rozhodnutá odejít. Ale jak jsem vstala ucítila jsem štípavou bolest v zádech.Začala se mi motat hlava. Někdo mě začal silou držet. Chtěla jsem začít křičet ale nešlo to, prostě jsem nemohla. Chtěla jsem se mu vyvlíknout z rukou, nohy se mi však prolomily při prvním kroku. Upadla jsem a někdo mi natáhl pytel přes hlavu.
Pak jsem usnula...
