kapitola 3. "Až za rok" (Marian)

278 20 5
                                    

Šel jsem lesem směrem k vodopádu a chlad u mých nohou narůstal. Zaslechl jsem jak se chvěje zem a nějak intuitivně jsem vylezl na nejbližší strom. Zachránil jsem nám ocas tak buď vděčný! Uvědomil jsem si ocas a uši. Proč jsem na ně úplně zapomínal? Kolem mě se začala míhat štětka do záchoda, tedy můj ocas.
     Kolem proběhlo asi pět hybridů jelenů. Kdo by se nechal přeměnit na jelena? Někteří byli jako kentauři ale nějací ne. Mezitím co odběhli doklusal tam jeden menší. Byl to očividně kluk ale vypadal jako holka. Spíš jako malá panenka. Měl Naprosto černé oči, dlouhé řasy..prostě si představte ty make-up tutoriály na laně, jen měl normální lidský nos (jestli je normální hodně úzký). Tak vypadal. Malé parůžky lehce vyčuhovaly nad hnědé vlasy. Když lehce přešlápl všiml jsem si nohou. Jakoby stál na špičkách, ale prsty neměl, jen něco tvrdého, černého a to se mu táhlo po chodidlech, asi opora. Měl nahnědlou kůži, ale prsty byly tmavě hnědé, nehty nebyly vidět. Kolem klíčních kostí se mu lesklunl límec chlupů. Jemně zavrtěl malým ocáskem a znovu přešlápl. Pomalu se vydal ke mě. Hlavou pi problesklo: ta luxusní prdelka!   Vy lidé jste fakt nechutní.
    Stál asi dva metry ode mě natáhl ruku a usmál se ,,Čičí.." ,, ti dám takový čičí!" zrudnul jsem. To jako i on může mluvit? Usmál se a přišel ke mě. Hrozně mi tlouklo srdce.
    Najednou se dotkl mého ocasu a mnou projela husina. Pustil jsem se a on mne sundal. ,,Ahoj. Jsem Elias, a ty?" ,,M-marian" představil jsem se.
     Nebojte. V zájmu zachování neznásilněných hybridů, musí každý nosit minimálně spodní prádlo. Ale jemu se tam ta prdelka tak krásně....Mariane, ty prasáku.
    ,, Tady moc koček nežije, nechceš odvést do jiného sektoru? " odklonil jsem hlavu ,,Tak jo. A nebude to...jim..vadit?" ,,Ne" zasmál se ,,Nemají mě moc rádi ale pudy mě nutí být se stádem. " pomalu se rozešel směrem k druhé bráně. Šli jme kolem jezírka a najednou vykoukla hlava. Tmavě modré vlasy i pokožka a svítivě žluté oči. Ale hned zmizel a my pokračovali. Po chvilce jsme šli po cestě vzhůru a další bránou jsme se dostali k poušti. Občas tam proběhl jeden z hybridů ale všichni spali. Až jednu dívku. Celý zbytek těla byl obrovský hadí ocas. Kolem tváří a očí měla lehce vyditelné šupiny a černé vlasy měla přehozené dozadu. Celé černé oči a bledá kůže mě celkem děsily. Sledovala nás a po chvilce se usmála, tím mi ukázala ty bílé zuby, které byly určitě plné smrtícího jedu. Naštěstí jsme byli hned v jiné části. Jakmile jsme vstoupili otočily se na mne hlavy všech přítomných.
     Kolem byla obří škrabadla a huňatými domečky. Bylo tam spousta hybridů domácích mazlíčků. Psů, koček, zajíčků, morčat...prostě chlupatých koulí. ,,Já musím, tady nejsem moc vítaný" řekl můj doprovod ,,A to říká kdo" ozval se jeden z hlasů. Koukl jsem se za ním. Byla to Dívka s dlouhým svetrem a rolničkou kolem krku. ,,Tady je vítán každý. Krom vlků " řekla posměšně. Ustoupila mi. ,,Tam vzadu jsou domky volné. " jakmile to dokončila pozornost se na nás přestaka soustředit a každý si šel po svých. Vydal jsem se i s kolouškem do zadní části. Všiml jsem si domku a vyskočil jsem tam a zalezl. ,,Pojď za mnou!" vykoukl jsem a pomohl Taurinovi do té po stěnách chlupaté kukaně. Byl tam velký pelíšek, zavírání dveří a vyklápěcí stoleček. A pak nějaké další věci na hygienu.
     Zavřel jsem a oběvilo se malé přítmí ,,Je tu hezky..ale měl bych" v ten moment jsem po něm skočil a zacpal mu pusu rukou. Natlačil jsem ho na stěnu. ,,Nikam.." zvrněl jsem mu do ouška a olízl jsem mu krk. Snažil se mě odkopnout, ale já se na něj víc natisknul a vnikl jsem mu jazykem do úst. V tu chvíli se přestal vzpouzet a nesměle se přidával.
   Přejel jsem mu rukou po hrudi a sjel mu až na zadeček, který jsem hrubě zmáčk a jeho vzdychnutí do našeho polibku mi bylo kýženou odpovědí. Dal mi ruce kolem krku a ja tak mohl přesunout i druhou ruku na jeho prdelku.
    Otrhnul jsem se od jeho sladkých rtů a podíval se na něj. I v přítmí jsem viděl jak je rudý a jak se v jeho noxerkách rýsuje znatelná boule. a nebyl sám. Svlékl jsem se a stáhl jsem mu boxerky. Otočil jsem si ho. Prosím..nech ho šukat! Zarazil jsem se ale jen na chvíli. Já myslel że zvířata nemohou být homosexuály.
   Naslinil jsem si prsty a pomalu do něj vnikl ,,ahh. N-neuslyší naaaahh...nás?" ,,Neměly by.." začal jsem jimi pohybovat a různě jsem roztahoval jeho dírku. Cítil jsem jak začal vonět. Jako ovoce.
     Zakousl jsem se mu do krku. Vnímal jsem jeho vzdychy a tu úžasnou vůni.  jsem z něj prsty a svlékl jsem se. Zalehl jsem ho a společně s okousáváním jeho krčku jsem do něj vsunoval svého těšitele.
   Cítil jsem jak se na mě chytl. Z očí mu steklo pár slz, které jsem utřel. Políbil jsem ho na jeho rty a pomalu jsem se začal pohybovat. Postupně jsem zrychloval a začaly se ozývat i slastné steny. Jeho tělo se prohlo a já si ho začal značkovat na krku.
    Volnou rukou jsem ho začal uspokojovat a odměnou my byly ještě hlasitější steny. Vše jsem lépe cítil. Jeho vůni, hlasitost jeho vzdechů i to, jak je úzký.
   ,,Už..budu ahh.." začal jsem do něj přirážet jako o život. Dal mi svoje ruce kolem krku a nohy mi obtočil kolem boků. Opět jsem se přitáhl do polibku a v momentu styku našich rtů se udělal. Lehce vypískl ale naše rty to tlumily. Po pár přírazech jsem se udělal i já. Zůstal jsem v něm a hleděl na jeho třpytící se oči. Teď je můj.
    Vlastně náš. Opravil jsem se.                                                                                                                                                         Ucítil jsem ohromnou bolest v hlavě a hned jsem se za ni chytl. Má hlava, nebo spíš osobnosti v ní už nebyly rozštěpené. Už jsem byl jen já. Jen já a mé reflexy, jen já a má obratnost...jen já a má kořist...má kořist..

Naše životy Kde žijí příběhy. Začni objevovat