28. červen-3

2K 149 13
                                    

Takže kamarádi, dneska to bude extra úchylný
Leviho pohled:
Chvíli jsem tiše pozoroval tu vzlykající hromádku Erena před sebou a pak se vedle něj posadil. "Víš, možná jsem trochu protivný a hrubý, ale to je jen pro tvoje dobro." Řekl jsem. "Víte Heicho, já- já bych vám chtěl něco říct." Vylezlo po krátké pauze z Erena. Pořád se krčil v koutě a bojácně mě pozoroval. "Mluv..." Pobídnul jsem ho. "Já jsem... já- jsem se dvzmlvl... " Nechápavě jsem se na něj podíval. Tuším, co se mi snaží říct, ale musí to říct pořádně. "Zopakuj to." Řekl jsem, možná trochu moc přísně. Zjevně jsem ho vyděsil. "Za- zamiloval jsem se" Vykoktal, sice pomalu, ale tentokrát nahlas. "A do koho?" To už konec konců dávno vím, ale Eren se nesmí dozvědět, že jsem to četl. "Do vás!" Teď už skoro zakřičel a hned si zakryl hlavu. Asi čekal, že ho praštím. "Mýlíš se. Nemiluješ mě. Jen si to pleteš s nenávistí." Proč by mě taky miloval. Nemá důvod. "Nepletu se!" Třásl se. Úplně jsem zapomněl na jeho problém. Musí se ho zbavit. Sám to neudělá, to je jasné. Nikdo jiný, než já tu není. Možná... možná to i tak trochu chci udělat. Vlastně chci hodně. A teď můžu. Nemusím mu říkat o svých pocitech. Jen mu řeknu, že to bylo nutné. Nemusí vědět, jak moc chci. Nic jsem neříkal, jen jsem ho zvedl do náruče a odnesl do křesla. "Heicho..." Dal jsem mu prst před pusu, aby mlčel. Začal jsem mu rozepínat kalhoty, které ho musely celou dobu mučit tím, jak byly těsné. Pomalu jsem pod ně zajel rukou. Celou dobu se na mě bojácně díval. Jakoby nevěřil tomu, co dělám. Když jsem se poprvé dotknul jeho chlouby, tiše zavzdychal. V ten moment projela i mnou vlna vzrušení. Prstem jsem obkroužil špičku jeho chlouby a začal po ní jezdit nahoru a dolů. Bylo vidět, že se snaží držet zpátky, ale když jsem přidal na tempu, začal se kroutit a vzdychat. "H-Heicho!" Přirazil mi silně do ruky a bílá tekutina se ocitla na podlaze. Jeho chlouba se ale neuvolnila. Vlastně na tom byl úplně stejně, jako když předtím vrazil ke mně do pokoje. Když nepomohlo tohle, rozhodl jsem se nasadit těžší kalibr. Znovu jsem ho vzal do náruče a otočil ho k sobě zády. "Možná to bude trochu bolet, ale podle čtyřoké by to mělo pomoci." Stáhl jsem mu kalhoty. Pokoušel se otočit, ale po několika hodinách v tomto stavu byl tak vyčerpaný, že neměl sílu se bránit. Naslinil jsem si prst a zkusil do něj vniknout. "Kapitáne! Počkej-aah!" Nedokázal ani dokončit větu. Musím uznat, že mi Eren svým vzdycháním způsobil nemalý problém v kalhotech. Už jsem začínal být nedočkavý a tak jsem  přidal další prst. Nemohl jsem si nevšimnout, že začal lehce přirážet proti mým prstům, proto jsem přidal další, na což mi bylo odpovědí bolestné zakňučení. To už jsem se ale neovládl a prsty pořádně přirazil. "L-Levi...ah" Moje jméno z jeho úst mě téměř dostalo do kolen a ještě to posílilo můj, už takhle nezvladatelný, chtíč. Vyndal jsem z něj své prsty a otočil ho k sobě čelem. Jeho oči jakoby zářily a po tvářích mu tekly slzy. Tohle je jedna z nejkrásnějších věcí, co jsem kdy viděl. "Levi..." Teď už jsem opravdu neodolal a na jeden příraz do něj vniknul. Eren vykřikl můj titul a vypadal, že bude křičet dál, proto jsem si ho přitáhl do polibku. Začal jsem přirážet a Erenovi unikalo jen tiché  vzdychání smíšené s vzlyky. S každým dalším přírazem jsem byl rychlejší a dostával jsem se hlouběji. "Víc! Aah... Kapitáne víc!" Eren byl jako omámený. Vzdychal, sténal, křičel, ale pořád neměl dost. I mně ze rtů občas unikl sten. Začal jsem se blížit k vrcholu. Mé sténání začalo zesilovat, ale nechci, aby mě slyšel. Prudce jsem se mu zakousl do krku a vyvrcholil jsem. Eren zakřičel a vyvrcholil spolu se mnou. Chtěl jsem ho položit na křeslo, ale držel se mě a nechtěl se pustit. Navíc z něj začalo vytékat mé sperma, tak jsem ho vzal do koupelny a posadil ho do vany. Mezitím, co jsem ho myl, usnul. Osušil jsem ho a odnesl ho do jeho cely. S trochou štěstí si nebude pamatovat, co se stalo.

Deník Erena YeageraKde žijí příběhy. Začni objevovat