My Hunter (Opravuji!!!)

10. Novinový článek

-Alex-

Stál jsem v ringu a ladně se vyhýbal Benovým ranám, zatím co on ty mé schytávala jako by se v tom vyžíval. Pořád nemůžu uvěřit, že takový ubožák dokázal sbalil někoho, jako je Izzy. 

Zrovna, když jsem Benovy uštědřil další ránu, podívala jsem se na Izabell, která seděla kousek od ringu a sledovala nás. Dost dobře jsem cítil její pohled na mně. Nesledovala svého přítele, sledovala mě. 

Několikrát jsem se vyhnul Benově ráně a pak ho silněji praštil do břicha. Ben zasténal a svalil se na zem. Okamžitě mi došlo, že jsem to asi trochu přehnal. Vždy jsem mu dával jen lehčí rány, u kterých jsem si byl jist, že je zvládne, ale tuhle očividně nezvládl. 

Zvedla jsem oči a střetl se s Izabeliným pohledem. Svírala svůj spodní ret mezi zuby a silně tiskla svá stehna k sobě. Dost dobře jsem věděl, na co myslela. Sladce jsem se na ní pousmál a ona až teprve teď poskočila. 

,,Oh Bene" zavolala a rozeběhla se k ringu. 

To si brzo všimla svého nemohoucího přítele, pomyslel jsem si s úsměvem. 

,,Jsi v pořádku?" zeptala se ho, když stála u ringu. Ben několikrát zakašlal a pak se ztěžka postavil na své nohy. 

,,Promiň brácho, ale je těžký tě srazit na zem, takže jsem použil všechnu svou sílu a konečně se povedlo" zalhal jsem a poplácal Bena po rameni. Izabell se na mě zamračila, nejspíše věděla, že jsem lhal. Já si ale její zamračený pohled užíval, byla tolik roztomilá. 

,,Za to se přece nemusíš omlouvat" zasýpal Ben a pousmál se, po chvíli dodal ,,Myslím, že pro dnešek končím"

Já přikývl. Ben se poté otočil k Izabell ,,Jen se skočím rychle osprchovat a hned jsem zpět, snaž se být mezitím milá, zlato" zašeptal Izzy s úsměvem, poplácal mě po rameni a odešel. 

Jakmile jsme byly s Izabell sami, udělal jsem pár dlouhých kroků a zastavil se až těsně před ní. K mému překvapení neustoupila, jen se mi zpříma koukala do očí. Ten pohled byl pro mě něco jako droga. 

,,Máš nádherný oči" zašeptal jsem a zvedl ruku, abych jí pohladil, ale okamžitě uhnula.

,,Na tom večírku ti nevadilo, když jsem na tebe sahal..." zašeptal jsem a znuděně si založil ruce v bok. 

,,Na tom večírku jsi mě vydíral" prskla na mě a já měl co dělat, abych se hlasitě nerozesmál. 

,,Klidně si to nalhávej, prdelko, ale kdyby nás tvá kamarádka nevyrušila, dostal bych tě" sklonil jsem svůj obličej k jejímu, až se naše nosy lehce dotkli. V tu chvíli se její rty začali lehce třást a já měl nesmírné nutkání jí políbit.

,,Alexi...jdeme!" ozval se pisklavý hlas ode dveří. Já i Izabell jsme se tím směrem podívali. Stála tam Alice, mé dnešní rande. 

Byla pěkná. Měla dlouhé blond vlasy, na sobě krátké šaty, které slibovali rychlí přístup a její postava byla více než lákavá. Přesto jsem netoužil po ničem jiném, než tu zůstat s Izzy. 

,,Měl bys jít..." zavrčela. Co jsem to jen slyšel v jejím hlase? Žárlivost?

,,Stačí jediné slovo" zašeptal jsem a znovu se k ní nebezpečně blízko sklonil ,,A pošlu tu blbku pryč..." použil jsem stejný požadavek jako tehdy v kavárně. I tentokrát Izabell vypadala, jako by chtěla něco říct, ale nakonec si jen založila ruce na prsou a sjela pohledem pryč. 

,,Ok prdelko" řekl jsem a bez dalších slov se vydal k Alici. Ta se na mě roztomile usmívala.  Úsměv jsem ji oplatil, přesto jsem nechtěl odejít s ní. Chtěl jsem odejít s Izabell. Věděl jsem ale, že ten čas přijde, jen mi to dá trochu více času a práce, což mi rozhodně nevadí. 

,,Měj se, prdelko" zavolal jsem na Izabell mezi dveřmi a pak už odešel s Alicí pryč. 

*   *   *   *   *   *   *

 -Izabell-

,,Jak jste si to vlastně včera s Miou užili?" zeptala jsem se Hanny, když jsme  procházeli kampusem. 

,,Skvěle, je to vážně milá holka" usmála se Hanna ,,A co ty s Benem, dobrý?" 

,,Ale docela jo, nejdříve jsem s ním musela přetrpět trénink a potom jsem si zašli na jídlo" povzdychla jsem si. 

,,Takže pořád trénuje?" zeptala se Hanna a já přikývla. 

,,Víš, nejhorší je, že tady nemáme vůbec žádné soukromí. U nás jsi ty a u něj zase ti jeho spolubydlící. Nemáme ani chvíli pro sebe, jakože...vážně pro sebe" dodala jsem.

Hanna se rozesmála ,,Nebudeš tomu věřit, ale splním ti to, co si přeješ. V pátek odjíždím na víkend domů, má sestra se totiž konečně rozhodla do toho praštit"

,,Vážně? Tak to gratuluji" zasmála jsem se a pohladila Hannu po rameni. 

,,No jo, takže budete mít s Benem celý náš byt pro sebe!" 

,,Tak to je více než skvělí, Hanno. Myslím, že tohle oba potřebujeme..."

,,Myslíš sex?" zahihňala se Hanna a já jí praštila do paže. 

,,Nejde jen o sex, ale i o to, že budeme konečně sami!" pousmála jsem se a cítila, jak se červenám. Opravdu jsem se na víkend s Benem těšila. Alespoň se zbavím té nepříjemné nadrženosti, kterou cítím od...od toho příšerného večera, kdy jsem Kinga potkala. 

,,Jasně, jasně, však je to vaše věc" zasmála se Hanna a dodala ,,Kam máš teď namířeno? Nezajdeme na oběd?" 

,,Nemůžu, musím skočit do školních novin. Konečně dostanu možnost napsat svůj první článek pro univerzitní noviny" zaradovala jsem se ale Hanna nad mou nadšeností jen protočila oči. 

,,Fajn, a co večeře?"

,,Večeře zní skvěle" přikývla jsem. Pak už jsme se spolu rozloučili a já se vydala do školních novin. 

,,Ahoj Mio" usmála jsem se na svou kamarádku a ona mi úsměv oplatila. 

,,Ahoj Izabell, těšíš se na svůj první článek?" zeptala se mě.

,,Děláš si legraci? Nemůžu se dočkat"

,,To jsem ráda" řekl Mia, pohladila mě po paži a přešla ke svému stolu, kde se začala přehrabovat kupou papírů. 

,,Hned se podíváme, co jsme ti na tento týden přiřadili" řekla nepřítomně a dál se hrabala papíry. Po zhruba minutě konečně našla ten správný papír a začala v něm číst. 

,,Co je vlastně tvé zaměření?" zeptala se.

,,Kultura a celkově událost školy" 

,,Aha...nejsem si jistá, ale myslím, že tam bylo něco o basketbalovým zápase..." zašeptala Mia a jezdila prstem po papíře sem a tam. 

,,To zní skvěle" poznamenala jsem. Mia se zatvářila, že to konečně našla, ale jako by z toho nebyla nadšená. 

,,Děje se něco? Je tam něco špatně?" zeptala jsem se.

,,Ne, jedná se o basketbal. Máš provést rozhovor s kapitánem basketbalového týmu a zeptat se ho na sezónu, výsledky a celkové cíle basketbalového týmu..."

Pokrčila jsem rameny ,,To mi nevadí, právě naopak. Zní to skvěle"

,, Kapitánem týmu je Alex King" zašeptala skoro neslyšitelně Mia a mně přišlo, jako by mi tím vyrazila dech z plic. 

,,Cože? Alex je kapitánem basketbalového týmu?"

,,Jo...je nejlepší" řekla Mia a posadila se do křesla.

,,A nemůžeš to zadat někomu jinému?" rozhlédla jsem se po místnosti a sklonila se k Mie blíž ,,Moc dobře víš, že ho nechci potkat"

,,To vím, ale všichni ostatní už mají něco jiného, navíc, spadá to pod kulturu, kterou máš na starost ty. Tak jako tak s ním ten rozhovor budeš muset udělat"

Zlomeně jsem se rukama opřela o stůl. 

,,To je fakt skvělí" řekla jsem ironicky a podívala se na Miu, která se na mě soucitně pousmála.