"Larooo!" uslyšela jsem hlasité zvolání matky. Hluboce jsem vzdychla. Za velkým zrcadlem stál můj skleslý obraz. Rukou jsem si projížděla po břichu. Zoufale jsem zasténala. Kdy už konenečně zhubnu?! Hlavou mi zase probleskla ona hříšná myšlenka Zabij se. Jseš hnusná, tlustá, nikdo tě nemá rád. Nikdo. Zhubneš a co? Obličej už stejně nespravíš. Nedostaneš se mezi smetánku....Dost! Prudkým úderem do hlavy jsem zahnala všechny tyto morbidní hrádky se životem. Ještě to nechci skončit...ještě ne. Druhá ruka mi vjela do vlasů. Po směru hodinových ručiček jsem se pomalu otáčela tak, abych se viděla v zrcadle celá.
"No tak Laro!" matka vtrhla do dveří a zkoumavě si mě prohlížela. Stála jsem před zrcadlem stroze oděna ve spodním prádle.
"Co tady sakra děláš mami? Máš zaklepat!" obořila jsem se na ni a kousla se do rtu.
"Nechystáš se udělat nějakou hloupost, že ne?" koukala se na mě s nakrčeným obočím a čekala na odpověď. Zarytě jsem mlčela.
"Už jednou ses z anorexie vyléčila, tak si nezahrávej!" se vztyčeným ukazováčkem se otočila a zmizela. Věděla jsem, že zabývat se svojí postavou, svým tělem nemá cenu. Za velkým vzdychem jsem schovávala smutek. Ze skříně jsem vzala ručník, pyžamo a líným krokem jsem mířila do koupelny. Napustila jsem vanu a nalila do vody pěnu do koupele. Zapla jsem rádio a vlezla do horké lázně. Ponořila jsem se až na dno a užívala jsem si ten pocit volnosti.
Po koupeli jsem zalehla do postele a zpod postele vytáhla laptop. Přihlásila jsem se na facebook a pročítala si komentáře k mé fotce v plavkách. Musela jsem se zasmát nad falešnou radostí kamarádek-čišela z nich závist a pohrdavost. Sjížděla jsem komentáře od zhora dolů.
Sexy kočička :3333
Děkuju :)
Mít tvoji postavu :****
Máš lepší.
Takovéto komentáře jsem brala s nadsázkou. Falešně jsem odpovídala mým "přátelům". Jejich vlezlost, naivita a chamtivost mě doslova dožírali. Tiše jsem se zasmála. Přemýšlela jsem, zda zítra nepřidám další fotku. Máma mi říkala, že jsem hubená a krásná, ale máma vám většinou lže nebo je slepá láskou. Prostě potřebuju, aby mi někdo někdy řekl, jestli jsem krásně hubená, tlustá, krásná či ošklivá. Z hlubokého rozímání mě vyrušil zvuk chatu. Psal mi Adam. Adam je hnědovlasý kluk, z medovýma očima a růžovými rty. Chodil obklopen dívkami, které o něj jevili veliký zájem. Zatetelila jsem se radostí. Otevřela jsem okénka chatu a s údivem koukala na zprávu.
Myslim, ze bys nemela pridavat na fb takove vyzivave fotky. Mas v pratelich spoustu lidi, co neznas a muzou to byt uchylove. Nedelej to, mej rozum!
S otevřenou pusou jsem se záchvatem zlosti začala psát odpověď.
Co je ti do toho, debile? Muzu si pridavat fotky co chci! Neser se mi do zivota, hajzle! A co ti jde?
Adam odpověděl téměř okamžitě.
Zalezi mi na tobe, nechci aby se ti neco stalo.
Jemně mě zahřálo u srdce. Pro někoho jsem důležitá. Nadnešený pocit přebyla další hrůzná myšlenka. Kašle mi do života. Zamračila jsem se, zavřela laptop a podávala jsem se nočnímu snění.
ČTEŠ
Perfect tastes great
Teen FictionLaru nezajímá nic jiného než její tělo. Chce být hubená, krásná a chytrá. Ani si neuvědomuje, že všeho dosáhla a hraničí se smrtí. Jak zareaguje, když jí napíše Adam, aby nepřidávala na sociální síť její obnažené obrázky?