Zírala do stropu, ale neviděla ho.
Ležela na matraci, ale necítila ji.
Brečela, ale nevnímala slzy.
Připadalo jí, jako by se vznášela kousek nad svým tělem.
Viděla se jak zírá do stropu, leží na matraci, brečí, ale nic z toho jí nepřipadalo že by to byla ona.
Co to bylo za pocit?
Bylo tohle zoufalství?
Byla tohle bezmoc?
Byl tohle vůbec pocit?
Dalo se to popsat?
ČTEŠ
I love weed
Short StoryJeho svět je jako rozkvétající růže. Její jako usychající kapradí. On má vše. Ona vše ztratila. On má milióny kamarádů. Ona jen vzpomínky a fotky. On na sebe vždy a všude strhává pozornost. Ona se drží ve stínu. Dva odlišné pohledy na svět. Dva odli...