,,Kde si jako myslíte že jste?! Škola není holubník!" vyštěkla na ně učitelka, jakmile vstoupili do třídy
,,Spíš to tu vypadá jak v kravíně..." utrousil trochu hlasitěji než měl v plánu, takže to slyšela nejen Eve
,,Co prosím?! Co si to dovolujete?! Přijdete si pozdě do hodiny kvůli kdoví čemu, radši nechci ani vědět čemu, neomluvíte se a ještě máte nemístné poznámky? Tohle už je vrchol! Zůstáváte tu po vyučování! Oba dva!" zařvala na ně vynervovaně
Potichu se oba začali chechtat.
Jakmile jí ale došel význam posledních dvou vět tak zbledla.
,,O-omlouvám se! Prosím... Prosím to ne!" zoufale vyjekla a o několik kroků se přiblížila ke katedře
V tu chvíli pochechtávající se třída bouchla smíchy.
Jen ona se nesmála. Věděla totiž až moc dobře, co znamená přijít domů o tři hodiny později.
---
Neustále žiju... Překvapení? Možná...
Tak jo... Vzhledem k tomu, že dneska jsou Vánoce tak bych vám (pokud tohle vlastně vůbec někdo čte...) mohla popřát... Veselé Vánoce, krásně prožité vánoční svátky... Možná že příjemně oslavený příchod Nového roku... (?)
Co já vím co víc.... Prostě si tam ještě něco domyslet když by to bylo málo...
ČTEŠ
I love weed
Short StoryJeho svět je jako rozkvétající růže. Její jako usychající kapradí. On má vše. Ona vše ztratila. On má milióny kamarádů. Ona jen vzpomínky a fotky. On na sebe vždy a všude strhává pozornost. Ona se drží ve stínu. Dva odlišné pohledy na svět. Dva odli...
