11. Eric

1 1 0
                                    

Byli jsme připraveni jak jsme jen mohli. Pasti byly rozestaveny všude okolo vodopádu, kamení zeshora, ledové oštěpy zespoda i tranzistory nabité blesky z boku. Všichni připraveni na strategických stabilních pozicích. Všichni netrpělivě vyčkávající na armádu s nespočetnou přesilou. Všichni až na Luisu.
Luisa ležela zhroucená na lavičkách pro turisty a nejspíše spala. Asi to bylo lepší. V tomhle stavu by nám stejně k ničemu nebyla. Neunesla pomyšlení na to, že by nás mohla vést na smrt a kompletně ji to složilo.
Vodopád přešel z lehké záře do jasného rychlého cyklického blikání. O moment později se z něj začala hrnout první vlna. Tranzistory vyřadili většinu první vlny a výboje následovali vetřelce i skrz portál na druhou a třetí. Já i pár dalších dětí vzduchu jsme vyrazili a zaútočili na zmatené zbytky přední linie nepřátelské armády. Rozletěl jsem se k Nautonovi z podivné stříbřité vody. Rozprášil jsem ho maličkým tornádem a odrazil se zpátky na padajícího ledového válečníka. Zrychlil jsem a nakopl ho plnou silou do hlavy. Kotník jsem měl rázem v jednom ohni, ale stačilo to. Válečník se rozletěl na stovky ledových střípků.
Další vlna už se ale valila vodopádem. "Spusťte kamení!!!" zakřičel jsem a zamířil dolů k hraně vodopádu. Po cestě se mi podařilo prohlédnout skrz zčeřenou vodu do portálu. Spatřil jsem šiky stejných vojáků jako jsou ti, se kterými jsem se zrovna vypořádal, táhnoucí se míle daleko. A všichni se už nemohlu dočkat až se na nás vrhnou.
Pád jsem vybral až těsně nad zemí a jeden z padajících kamenů mě jen tak tak minul. Nepřátelé ale v domnění, že jsme už vyčerpali zásobu pastí, upustili od organizovaného postupu po vlnách a začali se valit jako příliv, ke kterému neměli daleko. Vyrazil jsem zpátky do vřavy, urážel hlavy, škubal nepřátele tornády a sršel blesky na všechny strany. Nepřátelé padali po tuctech, ale mě rychle opouštěly síly. Nikdy jsem nebyl stavěný na boj, natož proti armádě celého jiného světa. Navíc za každého padlého nastoupili tři další. Zato naše řady rychle řídly. Tam bylo jedno z děvčat utopeno přímo v těle jednoho z nepřátel, tam byl hoch rozcupován na kousky. Padali jsme jako mouchy a nepřátel neubývalo. Pak jsem ucítil ledový chlad v břiše. Mé schopnosti také rázem přestaly fungovat. Podíval jsem se dolů a uviděl, jak mi z břicha trčí část čísi zmrzlé čepele. Tohle byl konec. Padal jsem, neschopen vzlétnout s břichem namaděru. "Vypusťte past," stihl jsem ještě křiknout.
Pád byl ale jakoby nekonečný a já se k zemi blížil pomaleji a pomaleji. Co mě překvapilo víc byla zářivě modrá postava blížící se po hladině jezera. Letěla přes něj a hladina kolem ní zamrzala a tvořila krásné ledové obrazce. Postava jakoby byla tvořena ledem, ale zářila pronikavým modrým světlem. Můj pád už se v podstatě zastavil, ale postava se blížila stále stejným tempem. Nezastavil jsem se ale jen já. Okolní nepřátelé i spojenci také stáli a nehýbali se i ledová kopí původně letící vzhůru stála ve vzduchu.
"Opusťte tento svět, tady nemáte co pohledávat. Vyhošťuji vás odsud teď i na zbytek věků," promluvila osoba klidným, ale hlasitě se rozléhajícím se hlasem. Byla to Luisa! Musela použít časovou energii. A teď byly její schopnosti posíleny tak, že zamrzl i čas.
Doletěla k jednomu z oštěpů a uchopila ho oběma rukama. Z oštěpu začaly rychle růst hladké větvící se střepy. Ty se nejprve spojily s ostatními oštěpy a poté zamířili k armádě nepřátel. Každý z nich byl prošpikován aspoň natřikrát, ale jejich zranění vypadala mnohem děsivěji než to moje. Rána okolo začala blednout a namrzat a šířit se celým tělem. Tento masivní protiůtok nezasáhl jen jednotky na naší straně portálu, ale šířil se i za něj. Čím více síť střepů rostla, tím menší se Luisa zdála. A opravdu se zmenšovala. Těsně před tím než zmizela ve vlastní ledové struktuře tak pohlédla na nás a s prázdným výrazem řekla "Sbohem,".
Potom co Luisa nadobro zmizela, celá soustava zoranžověla a v mžiku celá zmizela, jakoby tu nikdy nebyla. Všechno a všichni se zase rozběhli jak mají. Padal jsem a umíral. A se mnou i všichni ostatní. Vyhráli jsme.

Aira: Ničitelka SedmisféříKde žijí příběhy. Začni objevovat