Říkají mi zrádkyně.

3. kapitola

Kolem sklepení přeběhl pony a pak další. Darkstar došlo, že ji hledají. Pak před sklepením zastavili dva poníci. Jeden z nich byl její otec, poznala ho podle hlasu.
"Podívali jste se i do sklepa?"
"Ne, pane."
,,Tak se tam podívejte, nemohla se teleportovat daleko, je ještě malá."
Voják vešel do sklepa. Malá Dark se krčila za sudem. Byla tam spousta prachu. Neudržela se a pšíkla. Voják se otočil a ona vyběhla. Běžel za ní.
Neměla už sílu na teleportaci.
  Když proběhla okolo otce, který ještě stál u dveří. Tak si jí nevšiml. Proběhla chodbou. Vojákovi došlo, že ji nechytí, tak zařval přes celou chodbu, kam běžela. Běžela na místo odkud nemohla utéct, na balkón.
Když tam doběhla a všichni vojáci za ní. Tak se na ně otočila a pak zpátky na zábradlí.
  Jeden voják se ji pokusil chytit, ale ona skočila přes zábradlí a roztáhla křídla, leťela. Ale ne moc dlouho. Máma ji chytla, přitáhla ji zpátky na balkón.

  Další den měla zaracha. Nevadilo jí to. V pokoji byla Celestia.
 Uspala ji a skoušela vytvořit sny. Když se Celestia probudila, tak neřvala naopak se smála. Snažila se říct Darkstar co ve snu vyděla. Ale byla moc malá, na to, aby jí to řekla. Darkstar se jen smála, tomu jak breptala. Celestia se nakonec rozbrečela.

O pět let později (Darkstar je 10 a Celestie 5)

Do rodiny zavítala nová klisna, Luna. Darkstar ji milovala. Pětiletá Celestia žárlila, že se Darkstar věnuje jen Luně. Že se jí snaží učit kouzlit. Darkstar věděla, že Celestia žárlila. Tiu však matka začala učit zvednout Slunce. Myslela si že ho zvládne, když se v jejim věku Darkstar naučila rozzářit milióny hvězd, ale Celestia nebyla tak mocná, jako její starší sestra a začala si psát takový plán. Spíš vymýšlet, protože psát neuměla.