Dorian: the Salvation of humankind

I. kapitola - Probuzení 1.část

      Princezna Linette nehodlá vzdát naději na záchranu světa. Zajde za generálem a pokusí se ho přemluvit ,,Generále Wigane, musím vás poprosit, aby jste můj lid přestal verbovat do války. Spory se sousedním královstvím nejsou tak veliké, abychom museli rozpoutat bitvu. Zvláště za těchto špatných dob. To nejlepší co bychom mohli udělat je, pokusit se najít syna Galdara."
,,Princezno opravdu si vážím vaší starosti o občany, ale jistě víte, že válka se blíží a my se na ni musíme připravit. Pokud mi v tom budete nadále bránit, budu muset udělat jistá opatření. Mimochodem měla by jste přestat věřit pohádkám. Syn Galdara? Sama víte že je to nemožné!". Poté co rozhovor s generálem Wiganem skončil nemohla jenom sedět na trůnu a pozorovat jak se její lid pomalu žene do záhuby. Tajně se vykrádajíc ze zámku probíhá zbrojírnou, kde si vezme své brnění a meč, následuje kuchyně, kde si do batohu zabalí nějaké jídlo na cestu. V pokoji si vzala ještě knihu legend a přes královské katakomby se dostane nedaleko lesa Poisonrot. Vydává se hledat potomka Saviora, který se již zdá jako pouhá legenda. 

       Prochází lesy Poisonrot a doufá, že najde něco co by ji pomohlo najít Vertton. Nikdy se jí nedostalo té možnosti podívat se do těchto lesů. Teď má tu příležitost. Poznat krásu přírody která oplývá toto místo. Rozhlíží se a nemůže se ani nabažit.
,,Nikdy jsem ani nedoufala, že něco tak krásného někdy spatřím." Vydechne si Lin, když prochází kolem malého lesního jezírka, které vypouští vodní páru a se světlem jež prochází mezi korunami stromů vytváří malé krystalky. Linette pozvedne hlavu aby načerpala čerstvý vzduch. Už si chce sednout do načechrané trávy, jež je stále pokrytá ranní rosou, náhle přejede pohledem po menším vodopádu, který se nachází na konci jezírka. Tady něco nehraje... Pomyslí si. Pomalým krokem se dostane až k místu kde se vodní hladina víří pod nátlakem padajícího proudu. Prsty se dotkne stěny a sjede s nimi až pod vodopád, kde zjišťuje, že stěna mizí. Rozhodne se prozkoumat ono tajemné místo pod padajícím proudem křišťálové vody. To, že si namočí veškeré své oblečení vůbec nevnímá a její brnění přece nepropustí tolik vody. Jakmile projde úzkou stěnou vody udeří ji do obličeje tma. Téměř nic nevidí. Nahmatá stěnu jeskyně a krokem tak pomalým, že by ji předehnal i generál Wigan, jež se sebevíc snaží dobelhat na toaletu.
      Když se Linette již pořádně rozkoukala a dokázala vidět předměty, které ji stály v cestě, pokračovala dále rychleji. Narazila na chodbu, ze které se stávalo schodiště vedoucí do hlubin země. Neváhala ani na chviličku a už se řítila po schodech dolů. Sešla poslední schod a udělala jeden krok dopředu. Při dalším, ji ale něco zarazilo. ,,Huh?!" Vydala zvláštní zvuk, když zvedla pohled a zahlédla honosné dveře. Rukou  přejela na přelomu dveří. Ozvalo se dunění. Co se to děje?!.. Přeletělo ji v mysli. Zem se začala otřásat a dveře se pomalu otevíraly. Do princezniny tváře udeřilo prudké světlo. Linette přimhouřila oči a snažila se zvyknout. Začínala rozpoznávat věci kolem sebe. Naskytl se ji nádherný pohled na krajinu, kterou dosud žádný člověk neobjevil. Stěny tvořily vodopády. Vlastně téměř celá místnost byla z vody. Jen uprostřed byl travnatý ostrůvek na kterém se tyčil mohutný strom a vedla k němu úzká cestička. A strop, nebyl vůbec strop nýbrž nebe. Jasně zářící slunce, které tvořilo vodu křišťálově průhlednou.
Jaktože si toho nikdo nevšiml? Vždyť z venku to musí být tak nápadné... Pomyslí si. Její oči však upoutal záblesk, záblesk něčeho malého pod mohutným stromem. Po kamenné cestičce, která vede přes rybník se dostane až k ostrůvku. Rozplývá se nad krásou, která se ji momentálně naskytla. Lin přejde k věci, která upoutala její pozornost. Zvedne ji: vždyť to je znak Saviora!... Nemůže uvěřit vlastním očím. Náhle se znovu začne zem otřásat. Linette se tak moc vyděsí, až zakopne a spadne do vody. Voda ale není hluboká ani mělká. Propadne hladinou do jeskyně, pravděpodobně to můžou býti pradávné ruiny, které střeží vchod do vesnice, kde se nacházel mocný Galdar. Tedy aspoň podle knihy legend. Lin mohla z vodního stropu spadnout minimálně tři metry a již to je hodně. Moc tomu také nepomáhá skutečnost, že když se zem začala otřásat a princezna spadla do jezírka ze stěn jeskyně dopadlo pár větších části a zavalilo ji to část těla. Jakmile dopadla na zem, zmocnila se jí nepříjemná bolest, Linette to moc dlouho nevydržela a po chvíli upadá do hluboké tmy bezvědomí.