Nenaděju se a sedím vedle něj v autě, je hrobové ticho, opřu si hlavu o sklo a koukám z okna. Jak to jen vysvětlím našim, budu tam mít pravděpodobně stehy a modřina bude taky asi skvělá. Všimnou si, že se na mě podíval "Jsi v pořádku?" zní tak starostlivě "Asi jo." Když v tom na svojí ruce ucítím tu jeho. Jen na to kouknu, nemám sílu něco dál řešit, neprotestuji, jediné co chci je jít spát.
-------
Na pohotovosti mi to znovu vydezinfikují, mám pocit, že si to moje syčení všichni užívají. Doktor řekne, že stehy nejsou potřeba a nalepí mi tam jednu průhlednou mašličku. Zahlédla jsem se v zrcadle, modřina je kolem uz vidět, kolem úrazu je celá černá. Achjo.
Vyjdu z ordinace ven, venku sedí Sebastian opřený o kolena. Jak mě zaregistruje okamžitě vyskočí. Ruku mi dá na záda, okamžitě mám husinu a vede mě ven. Nasedneme zpět do auta "Kde bydlíš?" zeptá se. Nadiktuji mu adresu. "Nemohu jít ale takhle domů, naši zešílí, kdyby jste mě odvezl zpátky, tak mohu zůstat u Claire..." skočí mi do řeči "Claire bude ráda když dojde domů podle toho jak chlastala..." podívá se na mě "Přespíš u mě, tvoje rodiče vyřešíme zítra." Nic nenamítám, jen se znovu opřu o okno, vyjede.
Po cestě jsem klimbala, chci tak neskutečně spát. Dojeli jsme k menšímu, ale dvou patrovému domu. Pořád jsem v polospánku, nemám snad na noc sílu. Otevřou se mi dveře, jsou mi rozepnuty pásy a během sekundy jsem v jeho náručí, nese mě do domu.
Položí mě na postel, z posledních sil si sednu. "Nemám s sebou žádné věci." řeknu potichu a vyčerpaně. Sehnu se a sundám si pomalu boty. Vedle mě přistane bílé tričko, Sebastian si přede mnou dřepne. Pohladí mě jemně po zraněné líci, jen ho sleduji. Poté si stoupne "převleč se a běž spát." jen přikývnu a on odejde z ložnice.
ČTEŠ
Mr. Teacher
RomanceMladé dívce se změní život od základu poté, co do její školy nastoupí nový učitel. Ano, líbí se jí, ale snaží se držet zásad a nemít něco s někým, s kým nemá. On o ni projevuje ale zájem. Podvolí se mu? Zvládnout skrývat svůj vztah před celým okolím...
