two - breakfast.

178 16 0
                                        

Další ráno mě probudil smích Zoe na balkóně, kde si s někým povídala. Avšak neslyšela jsem hlas Caysee ani Gigi, ale nějakého muže.

„Jasně že půjdu a moc ráda." zasmála se Zoe a já se ušklíbla a vydala se za ní. Na sobě jsem měla bílé CK kalhotky a crop top stejné barvy. Spalo se mi v tom pohodlně.

„Dobré ráno." došla jsem na balkón a Zoe se prudce otočila od nějakého bruneta, který byl za nízkou, dřevěnou oddělovací stěnou.

„Uh.. Dobré." usmála se na mě a prohrábla si blonďaté vlasy.

„Kolik sexy holek v tom pokoji ještě je?" zasmál se ten brunet a napřáhl ke mě ruku. Byl z balkónu vykloněný a proto jsem ho mohla od pasu nahoru vidět.

„Taliah." představila jsem se mile a on políbil hřbet mé ruky.

„Těší mě Taliah, já jsem Liam. Liam Payne." řekl brunet a já se trochu začervenala.

„Ty jsi tu sám Liame?" zeptala jsem se a sedla jsem si vedle Zoe na malou pohovku.

„Jsem tu ještě s přáteli. Harrym, Niallem a Louisem, který tu však má i přítelkyni." vysvětlil Liam, sedl si jen v černých Hugo Boss boxerkách na zábradlí balkónu a mezi rty si dal cigaretu, kterou následně zapálil a kouř vydechl nad sebe. Zoe se vedle mě trochu napnula a prohlédla si Liamovo vypracované tělo.

„Proč někdo jako ty si ničí zdraví tím, že kouří?" zeptala se Zoe najednou a Liam se zasmál.

„Kouřím jen někdy. Doletěli jsme včera a já se takhle potřebuji uvolnit, nemám moc v lásce létání." zase si popotáhl z cigarety a podíval se Zoe přímo do očí.

„Myslím, že by jsi se mohl uvolnit i jinak." ušklíbla se Zoe a mě zaskočila voda, kterou jsem zrovna pila. Kde se to v ní sakra vzalo jsem nepochopila, ale rozhodně mě to dostalo.

„Beru to na vědomí." mrkl na ni Liam, típl cigaretu do popelníku a seskočil ze zábradlí. „Musím už jít, ale rád jsem vás poznal, krásné dívky z vedlejšího balkónu." usmál se a zmizel uvnitř pokoje.

„Tal, já jsem asi právě umřela." podívala se na mě Zoe zničeho nic a vyvalila oči, což bylo vzhledem k tomu, že už je tak měla dost veliké, trochu děsivé.

„Zoe, uklidni se." zasmála jsem se. „Určitě se s ním ještě uvidíme." řekla jsem s pokrčením ramen a vstala jsem, načež jsem si to namířila ke skříni pro jeansové kraťásky, černou CK podprsenku a bílé volné triko. Zoe mě následovala, také se oblékla a během chvíle už jsme stály před pokoji i s Caysee a Gigi a vyrazily jsme na snídani do velké jídelny.

„Takže říkáš, že v pokoji vedle vás je nějaký sexy Angličan?" řekla pobaveně Gigi, když jsme seděly všechny u snídaně a já jsem se rozhlížela kolem, jestli někde neuvidím toho boha od bazénu.

„Taliah? Posloucháš nás?" dloubla do mě loktem Caysee a zasmála se.

„Cože? Pardon, zamyslela jsem se." řekla jsem omluvně a vstala jsem od stolu.

„Kam jdeš?" nechápala Gigi a podívala se na můj talíř, kde bylo ještě dost jídla.

„Jdu si ještě pro něco k pití." pokrčila jsem rameny a vydala jsem se k baru s pitím, kde jsem si nalila pomerančový džus a rozhlédla jsem se po jídelně.

„Ahoj Taliah, dlouho jsme se neviděli. Hledáš někoho?" objevil se vedle mě Liam a já jsem se tiše zasmála.

„Ne, jen si to tu prohlížím." řekla jsem okamžitě.

„Chtěl jsem se tě na něco zeptat." prohrábl si vlasy a podíval se mi do očí. „Zoe někoho má?" zeptal se nejistě.

„Ne, už nějakou dobu je sama." odpověděla jsem mile. „Teď už musím jít zpátky za holkama. Měj se Liame." rozešla jsem se zpět ke stolu, od kterého si mě Zoe podezíravě měřila pohledem.

„O čem jste spolu mluvili?" zeptala se hned co jsem si sedla.

„Uklidni se Zoe, nic extra jsme neřešili." trochu jsem se na ni zamračila.

„Pozval tě někam, že?" zavrčela nepříjemně.

„Co? Ptal se mě, jestli někoho máš sakra." mávla jsem nepříjemně rukou a vstala jsem. „Jdu na pokoj." konstatovala jsem a rychle jsem se rozešla pryč. Při východu z jídelny jsem však vrazila do něčího ramene a spadla na zem.

„Moc se omlouvám slečno." ozval se chraplavý hlas a já zvedla svůj pohled na toho muže a zalapala jsem po dechu. Byl to on, ten muž z předchozího dne.

„To je v pohodě, měla jsem si dávat pozor." řekla jsem s úsměvem a on ke mně natáhl ruku, aby mi pomohl vstát, čehož jsem využila a postavila jsem se zpět na nohy.

„Jste v pořádku?" podíval se mi do očí a já měla co dělat, abych zase nespadla na zem, jak se mi podlamovaly kolena.

„Jasně, jen jsem spadla, to se stane." zasmála jsem se a zadívala jsem se na jeho rty.

„Dobře, musím teď jít, ale snad se ještě potkáme slečno." řekl a vydal se do jídelny.

Bylo to poprvé co jsem s ním navázala nějaký kontakt, ale už teď jsem chtěla, aby se mě znovu dotknul.

Drug ~ h.s. ffKde žijí příběhy. Začni objevovat