každou noc
když se černočerná obloha
sklání nad tvýma
modrýma očima
mám chuť
zjistit kde bydlíš
a nechat ti ve schránce
kus mých vlasů
co vůbec máš
s tou blonďatou holkou?
vím že tě nemiluju
ale stejně předstírám pláč
vždycky když
mi příjde na mysl
že ji máš radši než mě
a protože mi chybíš
a palác mých snů už spad‘
vím že už nepříjdeš
a že jsi za to rád
ČTEŠ
poezie muzejních exponátů.
Poetryrůžový mramor černobílá srdce pár rozlámaných nadějí a také vzácných hlav máte v polštářích střepy tak už jděte spát - - - - - - - - - - - - - Dokončeno @Amaenell ©2018
