Why am I holding on baby?[Martinus Gunnarsen]

💦2💦

,,Vy jste se vážně málem políbili!" vykřikne Amy až se na nás pár lidí na chodbě dost divně podívá.

,,Asi jo, ale nemusí to hned vědět celá škola Amy!" zařvu na ní šeptem a ona se jen omluvně usměje.

Včera, co jsem utekla od Martinuse jsem okamžitě šla domů.Potřebovala jsem si srovnat myšlenky.Amy jsem jen napsala sms, protože se mi jí nechtělo hledat.Moc jsem se nevyspala.Neustále jsem přemýšlela nad tím co mi všechno řekl a na to, co se pak málem stalo.Co to do něj vjelo?Nezdálo se mi, že by byl nějak na mol.

Vešly jsme do třídy a já se radši ani nerozhlížela jestli tu je.

,,Hele támhle stojí ten tvůj princ" zašeptá mi do ucha Amy a začne se chichotat.S naštvaným výrazem se na ní otočím.

,,Tak za prvý.Není to můj princ a za druhý, musíš tak řvát?!" zašeptám směrem k ní, ale to už na mě mluví zase někdo jiný.

,,Ahoj Emily." pozdraví mě hlas kluka, do kterého jsem se tak nešťastně zamilovala.

Zvednu k němu hlavu.
,,Ahoj Martinusi." řeknu potichu, že mi bylo asi sotva rozumět.On se na mě jen usměje a dál pokračuje do své lavice.Do té hned za mnou.

Cítím na sobě pohledy snad všech lidí z naší třídy.No jo není to zrovna normální aby MĚ MARTINUS GUNNARSEN zdravil že jo.

Začnu si vyndavat věci z tašky, zatímco se Amy zeptám na otázku, která mě zajímá už od rána.

,,Jak jsi si vlastně užila párty?" zeptám se.

,,Víš že já ani nevím?Opila jsem se tak, že ani nevím co jsem dělala.Ale probudila jsem se u Mikea na gauči." zachichotá se.

,,A že vedle tebe neležel žádný kluk, že ne?"zeptám se jí s obavami.To by tak ještě zcházelo, aby se s někým vyspala na párty.

,,Ne ležela jsem sama." uklidní mě a já se ušklíbnu.

,,Hele Rämirezová já ti klidně povyprávím co všechno jsi dělala." ozve se za náma Marcus a my se na něj obě otočíme.Odkdy se s námi ON baví?!

,,Hah díky, ale radši budu žít ve sladkém nevědomí." ušklíbne se na něj Amy.

,,Vyspala jsi se se mnou." řekne Marcus a já málem spadnu ze židle.No tak Amy z tý židle fakt spadla.Okamžitě se ale zvedne a otočí se na Marcuse.Upřímně, takhle nasranou jsem jí ještě neviděla.

,,Cože jsem?!" zařve na něj.Celá třída se na ní otočí.Neni zas tolik běžný, aby někdo řval na Marcuse Gunnarsena.

Najednou Marcus vyprskne smíchy a my se na něj nechápavě podíváme.
,,Ty by jsi uvěřila fakt všemu!Myslíš si, že bych s tebou fakt spal?" začne se smát ještě víc než předtím.Dá zvláštní důraz na slovo tebou.Bylo mi Amy líto.
Ta si to ale nenechala líbit.

,,Taky jsem si myslela, že je blbost abych se vyspala s takovým idiotem." prskla po něm a sedla si.Udiveně jsem se na ní podívala.Vážně právě Marcuse nazvala idiotem?Tak ta je hustá.

,,S tím idiotem se chce vyspat skoro celý svět zlato." řekne Marcus a nasadí egoistický výraz.

Amy se znovu zvedne, natáhne se přes lavici a vrazí mu pohlavek.Já, Martinus a i Marcus na ní překvapeně vykulíme oči.

,,Ještě jednou mi řekneš zlato a já tě vykastruju." zavrčí na něj Amy a jelikož zazvoní a do třídy vejde učitelka, tak se zase posadí zpátky a dělá jakoby nic.

,,Mám pocit brácha, že tě právě pěkně setřela." směje se Martinus a Marcus mu vrazí pohlavek.

,,Sklapni." zavrčí na něj a já se musím usmát.Martinus si to nenechá líbit a pohlavek mu vrátí.Marcus do něj strčí.Jeho dvojče mu to samozřejmě oplatí.A tak se začnou pošťuchovat.

,,Gunnarseni nechte toho!" zařve pro nich učitelka, ,,Martinusi sedni si vedle Emily a Amy si sedne vedle Marcuse!A žádný odmlouvání." dodá ještě když vidí jak se Amy nadechuje k odpovědi.Naštvaně si vezme věci a odkráčí si to k Marcusovi.Vypadala fakt vtipně a nešlo se jí nesmát.

,,Ahoj." pozdraví mě Martinus, když dosedne na židli vedle mě.A jo vždyť on musí sedět vedle mě.Panebože proč já?Vždyť já se určitě znemožňím.

,,Ahoj." oplatím mu pozdrav a začnu se věnovat učitelce.

Cítím jeho pohled na mě.
,,Co je?" zeptám se ho, když už to začíná být nepříjemné.

,,Koukám na tebe z profilu." usměje se a já se málem rozteču.Proč má sakra tak roztomilý úsměv?

Jen se mi do tváří nahrne červeň, ale nechám to bez poznámky.

Celou hodinu na mě kouká.I já se na něj párkrát otočila.Nepromluvili jsme ani slovo.Zazvonilo.

Zvedla jsem se a začala si balit věci.Další hodinu mám angličtinu a já musím do jiné třídy.Martinus má ale tělocvik.

Už se chystám odejít, když mě někdo chytne za zápěstí.Okamžitě mě to místo začne pálit.Cítím malé výbojky elektřiny.

S tázavým výrazem se otočím na Martinuse.Takovou reakci u mě může vyvolat jenom on.

,,Nechtěla by jsi po škole někam zajít?" zeptá se mě a v očích mu tančí jiskřičky naděje.Cože to řekl?!Vážně mě právě Martinus Gunnarsen pozval někam ven?!Sakra co si ten kluk dal.

,,J-jo proč ne." vykoktám ze sebe a pokusím se o úsměv.Jsem na to ale moc překvapená.

,,Super.Tak ve 3 v parku?" usměje se na mě a já sebou málem seknu.To je fakt nemožný co se mnou ten kluk dělá.

,,Ok." uměju se a vytrhnu svou ruku z jeho sevření.Ne že by mi to vadilo, ale za dvě mimuty zvoní a já musím přes celou školu.

Vyběhnu ze třídy a snažím se pobrat to co se právě stalo.A když mi došlo, že mám rande s Martinusem, klukem, u kterého mám naději hodně malou, tak to se mnou málem seklo podruhý.

Hellooo
Nezabíjejte mě prosím že jsem dovolila aby Marcusovi vrazila🙈Jenže já si úplně představila ten jeho roztomilej výraz a to prostě nešlo 😂
Hope you like it❤
I love you to the moon and back💘
MajdaMaggie