Remedy of the past

~5~

Na fotce Mohamed Salah❤️

Nevěděla jsem co dělat. Jasné byla jsem jen ve vaně, ale úplně nahá s hotelem plným fotbalistů. Slyším cvaknutí kliky a následně rychle vylézám z teplé koupele, obalím se ručníkem, zmateně hledám své oblečení a slyším známý hlas za stěnami koupelny: „May? Jsi tady?", hledal mě Mohamed. Najednou vidím, že se otevírají dveře koupelny, ve které jsem se už teď propadala hanbou. Ručník jsem si silně držela u těla a čekala až otevře. Ano čekala jsem, ale nevěděla jsem co jiného dělat. Nebyla jiná možnost. Dveře se otevíraly pomalu, teda aspoň mě to tak přišlo. Byly otevřeny. Stál tam s otevřenou pusou a to jsem na sobě měla aspoň ten ručník. Stáli jsme tam dlouho a zírali na sebe, zase to asi jako dlouhá chvíle přišlo jen mě. Nakonec jsem prolomila tu trapnou chvíly a hrobové ticho: „Ehm..potřebuješ něco?", „Ehm...no...", zabouchl dveře od koupelny. Oblékla jsem se a udělala jsem si turban z ručníku, vyšla jsem ven z koupelny a hrála si na Sherlocka Holmese (hledala jsem Mohameda). V pokoji nebyl, takže jsem se podívala na chodbu a nikoho nevidím kromě Bobbyho. Můj mozek si rychle uvědomil, že si mě Firmino nesmí všimnout. Bleskurychle jsem zamkla pokoj a utíkala po chodbě co nejdále od Bobbyho až do momentu, kdy jsem do někoho narazila. „Eh...promiňte..tohle nebylo v plánu", usmála jsem se a potom jsem zjistila, kdo byl mou obětí. Sadio Mané. „No my se ještě neznáme, jsem Sadio Mané, ale říkejte mi klidně Sadio.", usmál se na mě sympatický černoch a podal mi ruku. „Já jsem May Gatsby, ale taky mě říkejte, totiž říkej...", úsměv,„May...chich", byla jsem nervózní jako před nějakou mou první láskou, ale v podstatě se mi plnil sen. Postupem času jsem poznávala všechny hráče Liverpoolu. Také se usmál: „Proč si tedy tak spěchala, May?", „No já hledám Mohameda..", řekla jsem mu pravdu, ale on se trochu zarazil:„Je teď trochu v šoku a má stres, myslím, že by bylo lepší zajít za ním později, ale pokud chceš doprovodím tě do pokoje. Jestli se nemýlím, někde tady je Roberto a chce s tebou kecat. Tak pojď.", chytil mě za rameno a vyšli jsme docela svižným krokem do mého pokoje. Poděkovala jsem Manému a popřála trochu klidu před zápasem, což mi oplatil a odešel do svého pokoje se svým spolubydlícím Mohamedem Salahem. Uklidila jsem tu spoušť v koupelně a nachystala se na odjezd na stadion. Usla jsem.

Vzbudil mě hromadný budík, který měli všichni členové týmu v pokoji. Vypla jsem ho s pocitem, že se ještě chvíli prospím, ale potom mi došlo, kde jsem, co se dělo. Sprchu jsem si raději nedávala, jen jsem se oblékla do sportovního oblečení, udělala jsem si cop a vyšla z pokoje na recepci, kde bylo smluvené místo srazu. „Hezké odpoledne.", pozdravil mě trenér, který na mě čekal a pozval mne na svačinu. Prvně jsem odmítala, ale nakonec jsem nabídku přijala. Švédský stůl mě nadchl. Na talíř jsem si naložila toasty s vaječinou a slaninou, jako vhodné pití na vzbuzení dne jsem zvolila ledové frappučíno. Všechno jsem si odnesla na stůl, kde už na mě čekal pan Klopp, ale ještě před tím jsem pozdravila Mohameda stále ponořeného v depresích. Trochu mě to mrzelo, ale ještě jsem ho nechala se uklidnit. „Dobrá volba May", z mého přemýšlení mne vyrušil až Jürgen se svačinou sladěné do sladka. „Tvoje svačina vypadá také lákavě.", řekla jsem s úsměvem a sedla si na své místo u stolu. Stůl byl určen spíš pro "vedoucí" a mě. Kromě Jürgena s námi seděl ještě manager, instagramerka a podobné typy lidí.

Po svačině nás autobus odvezl na stadion, kde se fotbalisté rozcvičovali. Co jsem nečekala byl můj trénink. Když mě Mohamed představoval Jürgenovi, řekl, že se chci trochu přiučit. Myslela jsem, že to nemyslel vážně, ale rozdělil nás do týmů a mě určil jako pravého útočníka. Zase se mi plnil sen, stadion byl plný fanoušků a já jsem si mohla zahrát s mými hrdiny.

Nový díl je tady! Snad se líbí.❤️