•25. Kapitola•

29 1 0
                                    

Mikey už nemá horečku a Andy rýmu. Je den před odletem a já jsem dokázala donutit kluky, aby si zabalili. Nejhůř to šlo s Brooklynem, který se odmítal dotknou oblečení. Potom jsem se do toho dala já a začala mu balit. Když si všimnul, že jsem si na sebe vzala jeho oblíbenou mikinu, začal balit se mnou. Když jsme dobalili šla jsem za Ryem, který už měl hotovo, stejně jako Jack a Andy.„Mikey? Už máš zabaleno?" zeptala jsem se ho, ale nikdo mi neodpověděl. Pak mi někdo zakryl oči.„Mikey?" ruce se nezvedali.„Andy? Rye? Brook? Jack? Táta? Máma? Verča? Ann? Rovena?" pořád nic. Najednou jsem šlápla na trávu, jsme na zahradě. „Chris?" zkusila jsem naposledy a jmenovaný sundal ruce z mých očí. Přede mnou stál Mikey.„ahoj, jen jsem ti chtěl dát dárek k narozeninám" zakřenil se Mikey. „Ale narozeniny jsem měla včera a ty jsi mi dal to srdce" řekla jsem mu, ale to už mi podával malou krabičku. Otevřela jsem jí a tam byl prsten.„Kino uděláš mě nejšťastnějším člověkem na zemi a prokážeš mi tu neobyčejnou čest a staneš se mojí ženou, i když se známe jen tak málo?" klečel na jednom koleni a já začala brečet. „Ty se opravdu ptáš? Samozřejmě, že ano!" řekla jsem a pomohla mu vstát a dala mu nejdelší polibek. Nasadil mi překrásný prsten na můj levý prsteníček. „Tak paní Cobbanová, co byste dnes chtěla dělat?" zeptal se Mikey. „To tedy nevím, pane Cobbane." řekla jsem a šli jsme zpět domů. 

My story √Kde žijí příběhy. Začni objevovat