Lou nám řekl něco ve stylu „Půjdeme všichni s pár boddygardy k vám domů a z tvého táty ten účet dostaneme" řekl a nebezpečně se usmál „Já tam nejdu tam mě už nikdo nedostane. Měla jsem v plánu po koncertě utéct z domova takže ne já tam nejdu" zaprotestuji a chci odejít do mého nového pokoje. Ale to by mě nesměl Harry chytit za zápěstí „Tak ty třeba zůstaneš venku a počkáš ale samotnou tě tady nenecháme"řekl přísně a já se na něj se smutkem v očích podívala „Jestli si o mě myslíte že jsem praštěná na hlavu a že vám tu něco provedu ukradnu nebo rozbiju tak to tady vůbec být nemusím že?"řeknu a snažím se mu s brekem vytrhnout "Všichni lidi jsou stejný ať jsou slavní nebo ne" řeknu si potichu když se mu konečně vyvlíknu a jdu do třetího patra kde mám pokoj. Život je divnej já jsem divná já tady jsem už dávno být neměla. Měla jsem umřít společně s mamkou a sestrou do tohohle světa já nepatřím jsem ošklivá a divná tak proč to protahovat. Řekla jsem si v duchu a otevřela jsem okno v mém pokoji vylezla jsem na parapet a podívala se dolu. Stačí udělat jeden jedinej podělanej krok a celý můj zkurvený život skončí, tentokrát mi v tom nikdo nezabrání tentokrát už ne. Po tomto dlouhém přemýšlení jsem uslyšela vrznutí dveří a pak jak několik lidí běží za mnou ale já už to nevnímala udělala jsem krok.
Pohled Harryho
Kurva to jsem nechtěl nechtěl jsem jí nějak pocitově ublížit. Chtěl jsem jí potom říct že bych jí tu nenechal samotnou protože by si něco mohla udělat nebo by jí mohla něco udělat nějaká naše fanynka protože už o Suzanne ví snad všichni. Vyděl jsem její fotku na internetu a k tomu byl popisek nová kamarádka 1D proto jsem jí tu nechtěl nechat. V tu chvíli jsme se všichni zvedli a šli jsme za Suzanne ale když jsem otevřel tak stála v okně a asi přemýšlela já jsem hned za ní vyběhl. Z nějakého důvodu jsem jí stihl chytit pod pažemi než byla z mého dosahu ale Asi se bouchla o zeď hlavou a padla do bezvědomí. Vyzvedl jsem jí nahoru a vzal jí do náruče. Lou měl sice žárliví pohled ale já jí položil na postel. Chvíli na to k posteli přišli i ostatní kluci a už jsme okolo ní seděli všichni. „Sakra co jsem to zase provedl"řekl jsem a dal jsem si obličej do dlaní. Můžu za to já to kuli mně si chtěla vzít život sakra co jsem to za člověka. Začal jsem brečet. „Zlato nedávej si to za vinu. Podle toho co nám zatím řekla předpokládám že to nebyl její první pokus o sebevraždu ale vždy jí v tom někdo zabránil. Vždyť ty jsi jí zachránil život sakra tak si to nedávej za vinu"řekl Lou, pak mi dal pusu na tvář a objal mě „Ale kdybych jí to neříkal tak bych jí ten život zachraňovat nemusel" řekl jsem a znovu schoval hlavu do svých dlaní. „Hele kluci opravdu nerad vás teď otravuju ale neměli by jsme zavolat Suzanne doktora nevypadá moc dobře"podotkl Zayn a vypadal že začne brečet. Bylo vidět že se o ní bojí. „Zayne co je ti že se ti chce brečet?" zeptal se Niall a přišel blíž k Zaynovi„To je to snad zakázaný nebo co?!"řekl mírně podrážděně Zayn a vyšel z pokoje. Po chvíli se vrátil „Doktor je už na cestě"řekl a sedl si na okraj postele na které ležela Susanne. Po chvíli se rozezněl zvonek a přišel doktor. „Dobrý den slyšel jsem že někdo potřebuje mou pomoc"ozvalo se se smíchem. Ten doktor je náš takovej známej takže prostě jen vešel do pokoje od kterého slyšel hlasy a začal prohlížet Suzanne. „Mám na vás pár otázek. Takže za prvé. Proč má tolik jizev a proč je vůbec v bezvědomí. Jo a měla by se probudit cca za 15 minut" řekne a otočí se na nás s výrazem 'jestli to neřeknete tak to z vás vypáčím' tak jsme mu to vysvětlili po pravdě. Vypadal že nám ze začátku nevěřil ale nakonec jsme ho přesvědčili takže dobrý. Po našem rozhovoru se Suzanne začala probouzet.
Pohled Suzanne
Když jsem otevřela oči tak vedle mě byly kluci z 1D a nějaký cizí chlap. Já se cizích lidí bojím a proto jsem si rychle sedla a objala Zayna okolo krku a schovala se do jeho náruče. ,,Copak se děje Suzanne?" zeptal se Zayn a pohladil mě po zádech. ,,Já se b-bojím cizích li-lidí" odpověděla jsem a víc se natiskla na jeho hruď. ,,Tohohle de bát nemusíš on je náš známí a je to jen doktor který tě byl prohlédnout" doktor prohlédnout jediní doktoři ke kterým chodím jsou psychologové takže to byl můj první typ. Trochu jsem se odtáhla o Zayna ,,V-vy jste na mě za-zavolali psychologa?" zeptala jsem se a byla jsem opravdu smutná ,,Ne to ne to je doktor normální doktor. Suzanne co všechno si pamatuješ před tím než jsi se probudila?"zeptal se Zayn a já hned odpověděla ,,No to že jsem se naštvala na Harryho a poslední co si pamatuji je jak jsem si řekla ,všichni lidí jsou stejní ať už slavní nebo ne. Pak si nic nepamatuji proč co se stalo?" ptala jsem se rychle ,,Chtěla jsi vyskočit z okna a Harry tě naštěstí ještě chytil ale padla jsi do bezvědomí a Harry se nám tu hroutil jako domeček z karet" když to Zayn dořekl tak se mi chtělo brečet zase jsem chtěla skočit z okna sakra já jsem taková kráva ,,Harry díky díky díky" začala jsem děkovat a objala jsem Harryho. Ten chvíli váhal ale nakonec mě objal nazpět. „Nikdy bych nikoho nenechal spáchat sebevraždu a už v žádném případě když to je moje vina že se chtějí zabít" řekl potichu a na konci si povzdychl. On... On si myslí že za to může jen on sakra proč musím být tak blbá. trochu jsem se od něj odtáhla a začala s vysvětlováním. „Není to jen tvoje vina já...Já jsem o tom přemýšlela teď celý týden. Ano už jsem se o to minimálně 30x pokusila ale vždy mi v tom někdo nebo něco zabránilo a jsem za to ráda asi 15x to bylo kuli vaší přestávce a posměškům na vás od spolužáků a a potom i kuli tomu že jsi se s Louim před přestávkou pohádal a tím skončilo Larry. Já se ale nevzdávala a hledala různé informace o tom kde zrovna jste co děláte a tak po nějaké době jsem se z toho zhroutila a skončila v nemocnici tam jsem byla přidělaná na přístroje ze kterých jsem se asi 3x za týden odpojila. Ale poté co jsem začala nalézat že jste ve stejném městě nebo viděla video kde jste oba dva vedle sebe jsem se zklidnila pak to bylo jen kuli mému zkaženému životu nebo posměškům a tak dále a tak dále."povzdechla jsem si a všichni na mě koukali vyjeveně „Ta holka je zralá na cvokaře" řekl ten doktor a já hlavu schovala do Harryho ramene a začala jsem brečet. Já věděla že to říkat nemám. „Mohl by sis tyhle kecy nechat pro někoho jiného a odejít Nicku!!" ozval se naštvaný hlas Zayna a já nevěřila vlastním uším. „No co jen říkám pravdu ta holka je psychopat!"obhajoval se ten (podle Zayna) Nick„VYPADNI Z NAŠEHO DOMU SLYŠEL JSI MĚ?!!!!!" tentokrát už zařval Zayn a já se tak lekla že jsem na Harryho kolenou nadskočila a začala brečet ještě víc nemám ráda když někdo řve protože se pak bojím se jen pohnout. Nakonec jsem slyšela jen hlasité prásknutí dveří a znovu jsem nadskočila. Jsem hodně lekavá. „Suzanne už je to dobrý neposlouchej ho a už odešel nemusíš se bát" řekl uklidňujícím tónem Liam a já se začala uklidňovat ale byla jsem pořád schovaná v Harryho objetí jsem hodně malá mám jen 165 cm takže jsem se do jeho objetí vešla celá. „A-ale on měl pra-pravdu jsem zralá na na na cvokaře ří-kají to všichni takže..."možná bych i pokračovala ale přerušil mě Niall „my věříme v to že nejsi taková jaká si říkala že jsi zatím jsi se dokázala překonat. Nebojíš se před námi brečet jako na začátku. Nebojíš se smát. Ty jsi opravdu fajn holka ale musíš být svá. Teď použiju Harryho slova. 'Ať si o tobě každý myslí, co chce..." přerušila jsem ho a dokončila jsem to za něj „Nikdy nepřestávej být sám sebou.' já vím já vím ale zkuste si to celý život jsem si nenašla kluka ani holku ale to mi starost nedělá díky Niallovo proslovu že být singl není dukaz toho že jsem slabá ale dostatečně silná na to čekat na to nejlepší. Kamarádku jen jednu jedinou za život. Domácí násilí nedostatek peněz šikana ve školách šikana na brigádě všude. Nevlastní sestra se ke mě chová jako bych byla vzduch a vlastní se mnou nemluví. Otec tyran. Matka mrtvá. V jedenácti jsem našla oporu u vás a ta zůstává. Sakra vy nevíte jaké to je. Když jsem našla že jste zase kapela tak jsem byla štěstím bez sebe. Vy mi dáváte jiskru do života vy jste moje duha po dešti vy jste můj smysl života. vy jste můj život"řekla jsem a postupně jsem ztišovala a ztišovala. Po chvíli jsme se tam objímali všichni a já byla pořád natisknutá na Harrym. Bylo mi to už blbí tak jsem se zvedla a řekla jim že si jdu jen pro něco k pití dolů. Když jsem tam došla stál u kuchyně ten Nick a já zmrzla na místě. „Pojď se mnou ven čeká tam na tebe překvapení"řekl s hraným milým hlasem ,,Liam mi řekl že tě nemám poslouchat. A co tady vůbec děláš Zayn ti dal jasně najevo že máš vypadnout!" „Nebudu poslouchat toho tvého miláčka černou hubu není to moje máma" řekl hnusně a já se naštvala „Jak jsi ho to nazval?!" řekla jsem naštvaně a on se ušklíbl „Tvůj miláček černá huba" zopakoval to a já jsem se neudržela a skočila jsem na něj a začala ho mlátit všude kam se dalo „ZAYNA NIKDO URÁŽET NEBUDE JASNÝ!?" začala jsem na něj řvát ale on měl na obličeji pořád ten jeho nechutnej úšklebek „Chtěla jsi říct tvého miláčka. Nemysli si že jsem si nevšiml tvého pohledu na něj když jsi se probrala ten nechutný zamilovaný pohled na černou hubu budu mít před očima celý život ale on si toho s tima buzerantama asi nevšiml" zasmál se a já se nasrala ještě víc. „Tobě ten úsměv z toho hnusnýho ksichtu zmizí" zasmála jsem se smát a mlátit do něj jako smyslů zbavená. Tohle nikdo vědět neměl sakra nikdo nikdy neměl vědět že Zayna miluju sakra. Po chvíli mě ale od Nicka odtáhli dvě silné ruce podle kterých jsem poznala Zayna „Nech mě já toho šmejda zabiju nikdo nebude urážet jediný normální lidi v mém životě!?" ale on asi věděl jak mě uklidnit „Slyšel jsem celý váš rozhovor"povzdechl si a já se v tu chvíli zklidnila. Sakra sakra ne proč? Začali se mi slzy rvát do očí ale nenechala jsem je aby přetekly „Můžu jít do pokoje?"zeptala jsem se potichu a Zayn mě pustil.„Hlavně na něj znovu neskoč!!" já se zvedla a chtěla jsem odejít. „Dobře jsi si černou hubu vycvičila stačí říct a on to udělá"ozve se vedle mě a já jsem se znovu naštvala a skočila na něj i když ho drželi kluci. „Můžeš si brát do huby někoho jiného než tady kluky laskavě!?"začala jsem znovu řvát a znovu jsem byla po chvíli odtáhlá Zaynem. „Něco jsem ti snad řekl ne?"zařval a já se skrčila. Zase křičel a já se ho bála. Pustil mě a šel ke klukům. Já začala po zemi couvat ale narazila jsem zády do stěny. Tam jsem se zabalila do klubíčka a začala jsem brečet. Všimla jsem si že na mě koukal Louis ale ostatní věnovali svou pozornost Nickovi. Snažila jsem se mu naznačit ať mě vůbec nezmiňuje ale on se nahl k Harrymu něco mu řekl a Harry se na mě otočí. To už jsem brečela na novo protože se Lou nahl i k Zaynovi a taky mu něco řekl a ten se na mě taky podíval se strachem... Ale co si to nalhávám. Prostě se na mě podíval a šel ke mě. Sakra začala jsem zase couvat ale tentokrát na jinou stranu. On to ale nevzdával a šel za mnou pořád „P-prosím stůj na na místě já já já se tě bo-bojím"řekla jsem když jsem znovu narazila na stěnu a byl u mě čím dál blíže najednou se ale zastavil a smutně se na mě podíval ale když se mu zaleskli v očích slzy tak se otočil ke mně zády a šel ke klukům. Tam si sedl na pohovku a řekl něco Harrymu vedle něj. Harry se postavil vzal Louise za ruku a šli ke mně. „Suzanne proč se Zayna bojíš když ho máš ráda?" zeptal se mě Harry a sedl si ke mně „J-já se ho bát ne-chci ale když na mě někdo řve tak se ho pak nějakou dobu bojím jenom dotknout to mám už od školy" řekla jsem a on si mě vtáhl do objetí a po chvíli nás objal i Lou. „Díky kluci"řekla jsem a znovu je objala. „A náhodou víme to že se Zaynovi taky líbíš"řekl Lou a Harry mu dal pohlavek ale nakonec se taky zasmál. Já byla spíše vystrašená. „Ne vy lžete komu by se mohla líbit sebevražedná příšera jako jsem já? Vy si ze mě děláte jen a jen srandu!?" začala jsem zase vyšilovat zvedla jsem se a s brekem utekla ven z vili. Ale to jsem neměla venku stálo auto a na něm byl mě moc známí nápis. Byl to Cvokař.
Doufám že se vám kapča líbila a budu ráda za ohlasy v Komentářích
A všechno nejlepší Liame ♥
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
