my dream with one direction♥

4

Pohled Suzanne 

Z toho auta vystoupili asi čtyři svalnatí muži a já úplně zapomněla na to že chci jen pryč ale na to jsem teď vůbec nemyslela. Zmrzla jsem na místě a muži se ke mně přibližovali „Nechte mě na pokoji nechte mě!!"začala jsem řvát když mě táhli k autu „ZAYNE POMÓC PROSÍM POMÓC"začala jsem se opravdu bát.

Pohled Zayna

byl jsem smutný z toho že se mě Suzanne bojí protože se mi taky líbí ale nechci si to přiznat, jo jsem divnej ale to je vedlejší. Náhle jsem ale z venku slyšel křik „ZAYNE POMÓC PROSÍM POMÓC"byla to Suzanne, já se hned zvedl a s klukama běžel ven. Tam byly neznámí muži kteří nesli Suzanne k cizímu autu. „IHNED JÍ PUSŤTE NA ZEM JINAK SI S VÁMI PORADÍ BODYGUARDI" zařval jsem a za námi se jako na zavolanou objevilo asi 10 bodyguardů. Muži Suzanne pustili na zem z docela velké výšky a potom zbaběle utekly pryč. Běželi jsme k Suzanne jestli se jí něco nestalo protože to bylo opravdu dost vysoko. Naštěstí byla jen v bezvědomí. Vzal jsem ji do náruče a odnesl do jejího pokoje. „Dneska to byl velice zajímavý den. Necháme jí si odpočinout a zítra vyřešíme její peníze, mobil a tak dále“

Pohled Suzanne

Probudila jsem se ve svém pokoji ale to co mě překvapilo nebylo to kde jsem ale kdo leží na zemi vedle mojí postele. "Zayne?!" Zatřásla jsem s ním a on se hned probudil. "Lehni si na postel vždyť to nemůže být pohodlný" Posunula jsem se na dvoulůžkové posteli ke stěně aby si mohl lehnout. "Děkuji, já jsem nechtěl aby jsi se potom na mě zlobila" Usmál se na mě a lehl si na polovinu postele. "Kolik je vlastně hodin?" Zeptala jsem se a Zayn se podíval na svůj mobil. "Jsou 3 hodiny ráno" Řekl a já jenom s tichým "dík" ulehla zpět do peřin. Po chvíli se od Zayna začalo ozývat pouze pravidelné oddechování a já usoudila, že doopravdy spí. Otočila jsem se k němu čelem a pomalu a opatrně si lehla na jeho hruď. Objala jsem ho a usmála se. Zayn mě ve spánku taky objal a já se poprvé za celý život cítila 'milovaná'

Když jsem se probudila ležela jsem stále na Zaynově hrudi a někdo mě hladil ve vlasech. Rychle jsem se zvedla a když jsem zjistila, že je Zayn vzhůru a usmívá se na mě jsem zrudla. Sklopila jsem pohled na své ruce a červenala jsem se jako rajče. "J-já promiň Zayne.. Já..." Snažila jsem  se něco vymyslet ale nakonec mě Zayn přerušil "No tak klid je to v pořádku mně to nevadilo právě naopak se mi to líbilo" Usmál se na mě Zayn a pohladil mě po tváři. Najednou se otevřeli dveře a v nich stal Louis. "Hele hrdličky prosím vás dole v obýváku budeme řešit návštěvu Susaniny táty" Řekl a odešel "Tak jdeme" Zasmál se Zayn a já si pouze lehla do postele "já nikam nejdu mně se tady líbí" Zaprotestovala jsem ale moc se mi to nepovedlo. "Tak dobře" Řekl Zayn vážně a  vzal si mě do náruče. "A jde se dolů" Zasmál se a já si položila unaveně hlavu na jeho rameno. Došel se mnou až do obýváku a tam se se mnou posadil na gauč. "Takže já bych tam jel už dneska, protože je to jeden z mála dnů kdy nemáme vůbec nic." Informoval nás všechny Louis a my jenom přikyvovali. "Takže jdeme hned aby jsme byli doma ještě dnes." Všichni jsme se zvedli a Zayn mě znovu nesl protože jsem zase nikam nechtěla. Šli jsme k limuzíně která nás měla dovést na letiště kde na nás čeká soukromé letadlo. Cestou na letiště jsme si povídali o všem možném ale kluci toho chtěli hodně vědět o mně.