2.den

2 0 0
                                    

Ráno jsem zjistila,  že před snídani je rozcvička. Fakt super. Po rozhovoru s Kubou jsem zase zalezla do stanu a lehla si na postel. Po nějaké době se ozval zvon a ohlašoval budicek. Znova jsem vylezla ven a videla jsem všechny jak se shromažďují do týmu. Lekla jsem se. vypadala jsem hrozně. Až teď mi došlo že mě tak viděl Kuba už předtím. Lekla jsem se. Co když mě někdo vyfotí. Pak mi došlo že tady nikdo nemá mobil a tak se mi ulevilo. Stejně to bylo trapný. Snažím se vypadat pořád dobře a pak mi to pokazí jedno blbě ráno. Všichni už byli venku a já ještě rychle zalezla došlo stanu pro hreben. Rychle jsem se ucesala a vyběhla jsem k ostatním.

◾◾◾

Na snidani, když si vedle mě Kuba usedla hned jsem věděla že něco chce.,, Co je? "Zeptala jsem se ho ostře.,,Hou hou mladá slečno přece jsem ti nic neudělal. ",, Bez někam. " Řekla jsem a odešla jsem od stolu. Slyšela jsem ještě šepoty od stolu:,, Co ji jako je? "Sama jsem to pořádně nevěděla. Byla jsem naprosto zhroucena. Chtěla jsem to tweetnout ale v tu chvíli jsem si uvedomila, že jsem tak rozhozená právě kvůli mobilu. Rozbrečela jsem se. Tak jsem se za to nesnášela. Z jídelny vyšel nějakej kluk. Když si mě všiml zeptal se,, Jsi v poho? "Jo jasně. " Řekla jsem.,, No hele já jsem David a jestli potřebuješ pomoct asi jsem tady. "Vypadal dost nejisté,ale aspoň že něco.,, Mohla bych tě obejmout? " Zeptala jsem se.,, Teda.. ",, Jo jo jasně." Řekl až moc rychle.,,Muzes.",, Já vím je to asi divny, ale nikoho tu úplně neznám takže...",, Jo jasně pojď sem. " Řekl a objal mě. Na chvíli se mi trochu ulevilo,  ale pak jsem se začal cejtit hrozně trapné. Rychle jsem se odtahla. ,,P.. Promiň".Rekla jsem.,, To byla hloupost. ",, To je v pohodě řekl on. To mě moc neuklidnilo a tak jsem radši prostě odešla. Ještě jsem o tom objetí celej den premejslela a celej den jsem se tomu klukovi vyhejbala. Bylo to fakt trapný.

◾◾◾

Při odpoledním programu mě naštval Jenda. Utahoval si že mě, že prej vůbec nejsem tabornice  a že se nesmím tolik stitit lesa. Jasně že to myslel z legrace a taky se tomu všichni smáli ale mě se to dost dotklo. Řekla jsem že půjdu na záchod ale jenom jsem si stoupla za keř a koukala jsem do blba. Za chvíli za mnou přišel Kuba. ,,Vím, že tě to co ti Jenda řekl vzalo, ale nechápu proč. Proč jseš že všeho tak naštvaná.",,Děláš si že mě srandu?! Vyjela jsem na něj. ,,To sem prostě jen tak přijdeš a začneš se ptát na můj život? Zaprvé jsem tady teď mohla čůrat a zadruhé ti do mýho života naprosto nic není. Jestli si myslíš že mi to že jsem šla s tvoji ségrou v noci na záchod musíš oplácet nějakou péči tak si to radši nech.",, Aha promiň. " Řekl.,, Radši půjdu. ",, Ne nikam nechoď. Já jdu. " Řekla jsem a naštvaně jsem odešla. Na chvíli mi ho bylo lito,  ale co, místo něj tu mohla bejt Ellie, ale ne, je tady on a furt se hrozně zajímá. O co mu jde?

◾◾◾

V noci jsem skoro nespala. Ellie zase nebyla ve stanu a já musela furt premejslet nad tím klukem. Jsem tu teprve den a už se cejtim tak blbě a trapné. Ani jsem to nemohla napsat nějaký svý kámoše o který jak mi teď docházelo jsem asi ani nemohla říct kámoška abysme to rozebrali. Usla jsem až pozdě v noci a nebyl to zrovna tvrdej spánek.

Ráno jsem vyšla že stanu až na budíček a Kuba vypadal že se cejti blbě a tak mě ani nepozdraví jenom po mě furt tak pokukoval. Asi se chtěl omluvit za včerejšek ale v tom mu pomáhat nebudu. Ať to udělá sám. Ellie se ani neobtěžovala přijít a tak prostě přestala celou noc v cizím stanu. Když ji vedoucí viděli vylejzat  dali ji a holkám u kterých spala myslím že to byly Julča a Petra ale to nevím spíš z toho co jsem slysela. Dostaly trest. Dneska měla být celotaborovka a vedoucí nám ji hrozně dlouho vysvětlovali. Během toho jsem uvažovala že se Kubovi omluvím za včerejší přehnané chování ale nepřišlo mi to vhodný. Přišlo mi to jako bych se měla na něco snížit. Potom se skoro celej tábor vydal do jídelní na snídani. Já jsem šla s pár jedinec má do stanu pro hrnek nebo lžíci. Včera jsem vždycky tak rychle utekla že jsem to ani nepotrebovala. Když jsem vešla do stanu vykřikla jsem. Hrozně jsem se lekla. Na zemi seděl Kuba a hrabal se v mým kufru. Co to děláš ty uchyle. Vypadni z tohohle stanu. Já já Vypadni křičela jsem vzteky bez sebe jak si tohle může dovolit. Teď už mě žádná omluva ani nenapadla. Ne jemu. Pro promiň koktal. Mám to říct Jendovi? Nebo našemu hlavnímu vedoucímu Petrovi? Nebo se o to první podělit s Ellie? Ta by určitě v vedela co s tim. Kuba už se zvedal k odchodu. Změřila jsem ho zlým pohledem. Rychle odkráčel že stanu a já zuřila. Nevěděla jsem co mám dělat. Co sakra vůbec hledal v mým kufru? Hledal tam snad moje spodní prádlo? Fuj to snad ne. Nevypadal zrovna na ten typ. Ale co teda hledal? Třeba si jen spletl stanu. Ne to je blbost. To by přece poznal. Sakra. Řekla jsem si. Sakra. Sakra. Sakra. Co mám jenom dělat?

Na obědě jsem poprosila jednu holku Páju  jestli by si se mnou na dnešek nevyměnila místo. Dost neochotně se zvedla od svých kámošky Sary a odešla ke Kubovi. Teď jsem od nej seděla co nejdál to šlo. Se Sarou jsme si povídaly. Zjistila jsem že je to docela Prima. I když jsem se u toho furt cejti a trochu nesvá. Přece jenom esemeskovani je mnoho snazší.

Po obědě jsem odchytal Ellie. Už zase někam běžela se svýma kamarádkama. Odsunula jsem nás stranou a řekla jsem ji o tom jak mi Kuba lezl do věci. Ellie se vylákala. Kuba? Víš to jistě? Nemohla sis ho s někým splést? Jsem snad blbá? Zeptala jsem se trochu dotčené. Ne jistě že ne odpověděla rychle Ellie jenom že něco takového by Kuba nikdy neudělal. To mu prostě není vůbec podobně. Po chvíli dohadování jsme se rozhodli to zatím nechat být ale jestli ještě něco takového udělá už to budem řešit. Chceš jít s náma zeptala se Ellie. Ani ne nechci překážet odpověděla jsem trochu vyhýbavě. Ale no tak už se musíš začít trochu bavit řekla Ellie a odtahla mě za ostatníma.

Celotaborovka byla celkem zábavná i když jsem musela být pořád v blízkosti Kuby. Vždycky když se ke mě přiblížil předpokládám aby se omluvil rychle jsem odešla pryč. Nechtěla jsem to řešit ani poslouchat nějaký přihlouplé výmluv. Třeba by mi ale aspoň objasnil proč se mi hrabal v kufru. Skončili jsme čtvrtý. Všechny to dost překvapilo. Jenda tým nebývale hůř jak třetí. No co všechno se někdy mění. Elliein tým byl druhý ale Ellie se tím nijak ne chlubila. Ani jsme se o dnesku nebavili. Zahráli jsme si pár her prší i když jsem ho skoro zapomnela jak jsem ho dlouho nehrála ale párkrát jsem Ellie i porazila. A večer jsem usnula rychle. Koneckonců včera jsem toho moc nenapsala. Byla jsem ráda že mám ten den za sebou.

2 týdny táboraKde žijí příběhy. Začni objevovat