2 týdny tábora

Noc

V noci mě probudil nějakej šramot. Ve vedlejším stanu se ozval holčičí hlas. ,,Kubo. Kubo." Slyšela jsem. Kuba povzdechl. ,,Potřebuju na záchod." Oznamovala nějaká holčička.,,A nevydržíš to do rána? "Ptal se rozespalý Kuba. Zvedla jsem se a obula jsem si boty. Slyšela jsem Vojtu.,, Co se to tady sakra děje? " Vešla jsem k nim do stanu. Ta malá holčička se na mě podívala. Byla to Anička od nás z týmu.,, Co je? "Zeptala jsem se jí co nejpříjemněji.,, Má tvoje hlasitá noční návštěva nějaký pořádný důvod? Anička to, ale asi pochopila jako výtku a provinile se zadívala do země.,, Neboj mě to můžeš říct. " Ujistila jsem jí.,, Tady kluci jsou možná zlobivý, ale já to pochopím." Kuba se zvedl. ,,Jenom chce na záchod. Půjdu s ní. ",,Já s tebou, ale nechci. Moc se koukáš a ty si kluk. "Musela jsem se zasmát.,, Tak víš co Aničko? Já s tebou půjdu chceš? A pak půjdeme všichni spát. "Navrhla jsem. Anička přikývla.
,,Děkuju" zašeptal Kuba rty a usmál se na mě. Vylezli jsme ze stanu. ,,Tak Kuba je tvůj brácha? " Ptala jsem se. Chytla mě za ruku. ,,Jo je hodnej, jenom je prostě kluk.",,Chápu to. "Řekla jsem. ,,S klukama je to vždycky složitý víš? Nikdy to s nima mít lehký nebudeš, i když to bude sebemenší blbost většinou to bude těžký. Máme prostě jiný myšlení." Došli jsme ke kadibudkám. ,,Chceš abych šla dovnitř?" Zeptala jsem se.
,,Nechám otevřený dveře. Můžu?" Zakňourala Anička.
,,Jasně. "Odpověděla jsem jí.

Šla jsem jí uložit do postele.,,Myslím že můžeš být moc ráda za to jakýho máš bráchu. "Řekla jsem jí.,,I když nás holky třeba tolik nechápe, určitě je to fajn kluk. ",,To je." Řekla Anička.,,Mám ho hrozně ráda. Stará se o mě dobře. Hrozně se snaží. Má to těžký a snaží se to ulehčovat mě. Myslejí si, že jsem malá, ale nejsem hloupá. Mám ho za to ráda.",,Můžeš na něj být pyšná. "Řekla jsem.,,I na sebe. A příště kdyžtak přijď za mnou jo? Ať bráchu zbytečně nebudíme." Anička kývla a obejmula plyšového medvídka. ,,Jak se jmenuje? "Zeptala jsem se ještě.,,Je to Méďák. Dal mi ho Kuba, když jsem se narodila. Byl jeho. ",,To od něj muselo bejt hezký." Řekla jsem, ale to už Anička spala. ,,Dobrou." Zašeptala jsem směrem k Méďákovi.
,,A hlídej jí."

◾◾◾

Ráno mě vzbudil šramot ve vedlejším stanu. Rozespale jsem vyšla ven ze stanu. Ellie se konečně vrátila od kamarádů. Byla u nich skoro celou noc. Nechtěla jsem ji budit tak jsem se jenom potichu oblékla a vyšla jsem že stanu. Vedle právě vylézal rozespalý Kuba. Měl rozcuchané vlasy.,, Dobré ráno" pozdravil. ,,Tak jak se ti spí tady u nás ve stanech? ",,No musím říct, že máš fakt super ségru, ale bez toho záchoda by to byla lepší noc.",,Jo Anička. No bojí se. Má na to prostě špatný vzpomínky." Cítila jsem, že to dál nechce rozebírat a tak jsem to nechala být.,, Děkuju že jsi s ní došla.,,Chtěla jsem jenom spát." Odsekla jsem. Po ránu jsem fakt neměla náladu se s někým bavit.