Marvel Oneshot [CZ]

Bucky/Natasha #1

Něco Vám řeknu.. Být svázaná na židli není moc skvělý pocit.
Ani nevím, jak tu jsem dlouho. Já vlastně ani nevím kde to jsem, jen doufám, že mě někdo už hledá, protože sama se odtud nedostanu.
Vím jen, že ti týpci co mě tu drží, jsou z Hydry. A asi si naivně myslí, že jim řeknu nějaké informace.
Své polodlouhé zrzavé vlasy už mám špinavé a splihlé, žaludek mi kručí hlady a konopné provazy se mi zařezávají do zápěstí.
Marně se snažím provazy rozvázat ale bez úspěchu. Všechny mé zbraně a nože mi sebrali.
Typuju, že už pár dní tady budu. Z přemýšlení mě vytrhl zvuk. Byl to zvuk souboje. Zvedla jsem hlavu do tmy a pozorně poslouchala.
Během chvíle bylo ticho, najednou se ozvala rána a dveře od mojí cely se s bouchnutím otevřely. Oslepilo mě světlo z chodby a když si oči přivykli, spatřila jsem mezi dveřmi mužskou postavu, rozhodně to byl muž. Měl delší vlasy a byl celý v černém. Jedna věc mě ale zaujala. Jeho levá paže byla stříbrná a lesklá. Byla z kovu.
Okamžitě mi blesklo hlavou kdo to je.
James..Vážně je to on. Už jsem myslela, ze mě nikdo nenajde.
,,Nat.." vydechl tiše a rozešel se hned ke mě.
,,Našel si mě.." vydechla jsem tiše, neměla jsem sílu ani mluvit. Měla jsem žízeň, hlad a potřebovala jsem pořádnou sprchu a dlouhy spánek.
,,Našel. Všichni jsme tě hledali." odpověděl mezi tím, co mi rozvazoval provazy.
,,Dostaň mě pryč, prosím." zašeptala jsem a svezla se mu do náruče. Chytil mě do náruče a já se k němu jen pritulila. Chci už pryč.
,,Neboj se. Venku čekají ostatní, během chvíle jsme pryč." rekl tiše a rozešel se chodbou někam ven. Cestu jsem nevnímala, vím jen že Wanda na mě hned začala mluvit ale někdo ji zarazil. Pak jsem konečně usla v Buckyho náruči.

~~~~~

Když jsem se probudila, venku byla tma. Cítila jsem, že ležím v měkké posteli a na sobě jsem měla tepláky a tílko.
Vyhrabala jsem se z postele a opatrně došla ke dveřím. Otevřela jsem je a ocitla si na chodbě. Byla jsem zpět v Avengers Tower.
Tiše jsem šla do kuchyně abych mohla utišit žízeň a hlad. Nikdo nikde nebyl, asi spali.
Na hodinách bylo půl druhé ráno, takže vážně všichni spali.
Vytáhla jsem z lednice jogurt a k tomu si vzala jablko. Nalila jsem si džus, sedla si ke stolu a pustila se do jídla.
Dojedla jsem a všechno po sobě uklidila. Otočila jsem se, že půjdu zpět do pokoje ale lekla jsem se.
,,Sakra Bucky. Vyděsil si mě." řekla jsem tiše ale s úsměvem na rtech.
,,Promiň, to jsem nechtěl." omluvně se usmál a udělal pár kroků směrem ke mě.
,,Jak se cítíš?" zeptal se a pohledem mě skenoval.
,,Je to lepší. Sprcha a spánek pomohl." odpověděla jsem a zadkem se opřela o linku. 
,,Bál jsem se. My všichni." řekl tiše a vztáhl ruku, aby mě mohl následně pohladit po tváři. Spokojeně jsem přivřela oči a usmála se. ,,Já taky.  Ale jsem zpátky a to díky tobě. Děkuju." podívala jsem se mu do očí a rukou chytla tu jeho.
,,Neděkuj..Udělali by to všichni." pousměje se a přistoupí ještě o kousek blíž. ,,Sakra Bucky. Udělej to.." řekla jsem jen tiše a sledovala ho. Tiše se zasmál, ale sklonil se ještě blíž a konečně spojil naše rty. Obě ruce položil na mé tváře a já ty své omotala kolem jeho pasu.
Jeho rty byli měkké a naprosto dokonalé. Líbal mé rty opatrně, jako by se bál že mi ublíží. Přitiskla jsem se k jeho tělu a naprosto si tuhle chvíli užívala. Byla jsem konečně šťastná.

603 slov. Budu ráda za každý komentář či hvězdičku. U další povídky ahoj. 😊🙋
PS: Klidně můžete napsat, na jaký pár z Marvelu byste chtěli povídku. Budu ráda. 😁😊