Tom Holland #3

120 11 2
                                    

,,Theo? Jak se těšíš, že zítra už nebudeš náctiletá?" zeptá se mě pobaveně Chris. Ano, Chris Evans. Představitel Kapitána Ameriky.
,,Ani mi to nepřipomínej. Zase o rok starší." se smíchem zakroutím hlavou a prohrábnu si zpocené vlasy. Natáčení v MCU je sakra obtížné.
Můj kostým, kevlarová uniforma, se mi lepí na tělo a těším se, až si ji sundám a konečně vlezu do sprchy.

Společně s Chrisem, Sebastianem a Zoe stojíme u stolku s občerstvením a čekáme, dokud na place nedokončí poslední úpravy scény.
Opodál stojí Tom Holland, Robert a Benedict. S Tomem si vyměníme pohled a já přidám úsměv, který mi oplatí.

,,Já to viděla. Co je mezi vámi?" zeptá se zvědavě Zoe/Gamora, protože je ve svém kostýmu a natřená na zeleno.
,,N-nic. Co by mělo být?" trochu se zakoktám a lehce zčervenám.
,,Ale no tak, Theo. Jde to vidět. Povídej." drkne do mě loktem a zasměje se.
,,Fajn. Líbí se mi. Ale nevím, jestli se já líbím jemu. Určitě nejsem jeho typ, nebo už někoho má." řeknu tiše a kouknu na něj. Zrovna se něčemu směje. Má krásný úsměv.
,,Jak to můžeš vědět? Určitě se mu taky líbíš. Řekla si mu to?" koukla se na mě Zoe.
,,Cože? Ne, jasně že neřekla. Tolik odvahy fakt nemám." zakroutila jsem hlavou.
,,Sakra Theo. Vždyť zvládneš nakopat zadek padouchům, ale někomu nedokážeš vyznat své city?"
,,Jenže to je něco jiného. Co když mu to řeknu, a on se mi jen vysměje a přestane se se mnou bavit?" odpovím nejistě.
,,Za zkoušku to stojí." usměje se na mě Zoe a koukne na plac.
,,Tak jo lidi. Hotovo. Všichni na scénu." zakřičí někdo ze štábu.

Jako na povel se všichni vydají na plac. Natáčení pokračuje.

O tři hodiny později

,,A stop! Super lidi. Všem moc děkuju a pro dnešek končíme. Uvidíme se zítra ráno v 5. Jako první půjdou na plac Chris Evans, Robert, Tom, Thea, Zoe a Sebastian. O hoďku později se k nim přidá zbytek. Pěknej večer a zítra ráno se uvidíme." řekne rejža, kterej je očividně spokojenej a my se tak můžeme rozejít do šaten.

,,Konečně padla. Těším se, až to ze mě sundají." zašklebí se Zoe a společně zamíříme do šatny.
Posbírám si své čisté věci, které mám připravené na židli a rozejdu se do sprchy. Na chodbě potkám Toma, který je stále v kostýmu Spidermana.
,,Theo. Ahoj." usměje se unaveně.
,,Ahoj. Co ty tu? Myslela jsem, že už jste všichni v šatnách." pousmeju se a rukou si projedu vlasy.
,,Už tam mířím, konečně. Jen sem se chtěl zeptat, jestli nechceš někam pak zajít? Půjdou i Chris, Robert, Sebastian, Scarlett a snad i Zoe. Půjdeme asi někam na jídlo." zeptá se a koukne na mě.
,,Eh. J-jo. Půjdu ráda. Domů nějak nepospíchám. Jen mi pošli smsku v kolik a kde."
,,Jasně. Tak zatím ahoj." věnuje mi poslední úsměv a odejde do šaten.
A já, s výrazem vyhulené veverky zamířím konečně do sprchy. Půjdu s ostatními na jídlo a bude tam i Tom. Skvělý.

Během půl hodinky mi přišla od Toma sms s přesnou adresou restaurace, kde se sejdeme.
Sprchu jsem už měla dávno za sebou, teď už jen udělat něco s vlasy, trošku namalovat a můžu jít.
Venku bylo krásně, proto jsem zvolila obyčejné černé džíny, tenisky a bílé tričko.
Delší tmavé vlasy jsem nechala volně rozpuštěné a na obličej nanesla jen lehce pudr, oči zvýraznila řasenkou, trochu zvýraznila obočí a rty jsem přejela leskem na rty.
Popadla jsem kabelku, ve které jsem měla vše potřebné a cestou ven si zavolala taxík.

Po cestě jsem potkala pár lidí, s úsměvem jsem jim popřála krásný večer a venku se nadechla čerstvého vzduchu.
Taxík tu byl během 10 minut, nastoupila jsem a řidiči jsem nadiktovala adresu, kam mě má odvézt.

Za 20 minut jsem už vystupovala před restaurací.
Zkontrolovala jsem čas. Všichni by tu už měli být.
Vešla jsem dovnitř a mladá slečna mi s úsměvem ukázala kam mám jít, když jsem nadiktovala Tomovo jméno.
Byl to menší salónek, nedivila jsem se. Fanoušci byli občas velmi otravní.
Otevřela jsem dveře a málem mě trefilo.

Všichni moji kolegové a zároveň přátelé na mě vyskočili.
,,Překvapení!" vykřikli všichni a já chvíli nevěděla, která bije.
,,Co se to tu děje?" zeptala jsem se nechápavě.
Salonek byl vyzdobený balónky a na stole vzadu byl krásný velký dort.
Přistoupil ke mě Chris, takový náš taťka a vzal mě kolem ramen.
,,Naše milá malá Theo. Zítra máš narozeniny, kulaté abych byl přesný a my jsme se rozhodli to s tebou oslavit a přichystat pro tebe takové malé překvapení. Takže všechno nejlepší, prcku." usměje se na mě Chris a věnuje mi polibek na tvář.
,,Eh.. Já-já nevím co říct. Nečekala jsem nic takového. Jste úžasní! Moc děkuju." vysypala jsem ze sebe a na všechny koukla.

I ostatní mi popřáli a pak bylo na mě, abych sfoukla svíčky a něco si přála.
A co že jsem si to přála? To se nikdo nedozví, jinak by se to nesplnilo.

Večer probíhal skvěle. Všichni jsme se dobře bavili, než přišla půlnoc a usoudili jsme, že je nejvyšší čas jít domů.
Ráno nás čeká zase práce na place.

Před restaurací jsme se rozloučili a Tom se nabídl, že mě doprovodí.
Můj byt se nacházel jen o pár bloků dál a tak nemělo smysl si brát taxi.

,,Takže.. Jak se ti líbil dnešní večer?" zeptal se Tom, když jsme vedle sebe kráčeli po ulici.
,,Bylo to skvělé. Vážně jsem to nečekala. A hlavně jste to dokázali skvěle skrýt. Nic jsem na vás nepoznala." zasmála jsem se a koukla na něj.
,,To byl účel. Jsem rád, že se to povedlo, když je Robert taková slepičí prdelka." uchechtl se a pohled mi oplatil.
Zbytek cesty jsme prokecali a došli jsme pomalu k mému bytu.

,,Jsme tu. Moc děkuju za doprovod a ještě jednou děkuju za tu oslavu." vydechla jsem s úsměvem na rtech a v kabelce jsem mezitím našla klíče.
,,Neděkuj, jsi jedna z nás, rodina. To byla maličkost." mávne rukou Tom a rozhlédne se kolem nás.
,,Dobře teda.. Tak, já asi už půjdu. Ať jsem ráno připravená. Dobrou noc,Tome." usměju se na něj, otočím se a pomalu se vydám k hlavním dveřím budovy, kde se nachází můj byt.
,,Theo! Počkej ještě.." doběhne mě Tom a zastavíme se oba na schodech.
,,Co-.." nestihnu doříct a cítím Tomovi rty na těch mých. Jeho ruce se ocitnou na mých tvářích a mě chvíli trvá než si uvědomím, co se děje.
Položím ruce na jeho pas a polibek mu oplatím.
V žaludku cítím ty krásné, poblázněné motýlky.
Tom se kousek odtáhne a pousmeje se.
,,Všechno nejlepší k narozeninám, Theo." zašeptá do mých rtů a věnuje mi ještě jeden polibek.
A pro mě je tohle ten nejlepší dárek, který jsem kdy dostala.


Tadáá.. Po sakra dlouhé době, jsem se dokopala něco napsat. (nějak jsem zapomněla, že to tu mám rozepsané 🤦‍♀️🙈)
Za hvězdičky a komenty budu ráda ✨✨

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Mar 31, 2021 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

Marvel Oneshot [CZ]Kde žijí příběhy. Začni objevovat