Paprsky slunečního světla,první věc která mě oslní hned potom co se vzbudím.
"Jo celý týden je hnusně a teď hezky,to je báječné" řekla jsem si sama pro sebe.
Dnes,dnes je to konečně tady.Konečně se stěhuju.
Vstala jsem a protáhla si všechny svaly poté jsem se pomalým krokem pohybovala k koupelně.Pohled v zcadle nebyl ovšem tako hrozný jak vždy. I přes to jsem se rozhodla dát si sprchu.
Stojím a přemýšlím.Stojím před skříní a přemýšlím co si obléct.
Nakonec jsem se rozhodla pro legíný s vzorem,obyčejné bíle tilko a mikinu.Boty byla jasná volba-Conversky.
Když jsem se konečně vykopala s pokoje,šla jsem do kuchyně.V kuchyni byla tradičně mamka.
"Ahoj,zlato tady máš snídani.Už máš vše zbalené?"
"Děkuji,ano už jen pár věcí" -Nesnáším tu její péči,jasně chápu,má strach přece jen její "malá" holčička jede do světa.
"Mami,tak mě napadlo odvezeš mě teda na to letiště?Nechce se mi brát moje auto." Ano opravdu jsem nechtěla aby mě vozila ale ještě víc jsem nechtěla abych tam musela svého miláčka někde nechat.
"Samozdřejmně zlato,a Claire tam taky někdo hodí?"
"Ano nejspíš její bratr,proč?" Opravdu mě zajímalo,co jí zas napadlo.
"Jen jestli nechce taky vzít,máme to po cestě"
"Mami,myslím,že zvládne dojít na letiště"
Konečně jsem dojedla svou snídani,tak teď už jen dobalit a jedem.
"Mami,jdu se dobalit tak za půl hodiny vyjedem jo?"
"Dobře zlato,budu čekat"
Okey to bychom měli,to taky,to mám taky....dobře mám to!
Nakonec jsem to zvládla docela dobře.Zbalila jsem to všechno za 15 minut.Pomalu jsem vzala všechny kufry a dala je do chodby.
********************************
Právě sedím v letadle.
Mé pocity? Nevím,jsem šťastná,ale taky i smutná a hlavně se dost bojím.Nevím.
Claire mi usla na rameni,které mě už začíná bolet.Au
V sluchátkách mi jde moje oblíbená písnička Over Again,když slyším Harryho hlas celá se třepu.Tak strašně ho miluju a....
"Prosíme všechny cestujíci aby se připoutali,za chvíli budeme přistávat"
Tak jo je to tady..."Claire,Claire!Vstávej jsme tady.
"Už?To jsem celý čas spala?"
"Jo zlato,a to rameno mě už dost bolí,nevím jestli se ještě s tebou můžu normálně bavit" Samozdřejmně jsem si dělala srandu,ovšem můj poker face Claire přesvědvčil o tom,že ne.
"Promiň,měla jsi mi to říct.Já se omlouvám pr.."
Jo tak tohle jsem už vážně nevydřžela,začla jsem se smát jak retardovaná.
"Jsem ráda,že se na mně bavíš ale jestli si uvědomuješ,právě jsem se probudila timpádem mi to tak nemyslí a ty si uděláš srandu s toho,že už se semnou nechceš bavit.Pak by ses měla uklidnit,protože se na nás všichni dívají."
Když ukončila ten svůj slavný proslov,uklidnila jsem se a pohodlně jsem se posadila.
Tak a jsem tady,nemohla jsem si nevšimnout těch jiskřiček v očích Claire.Ta se tady těšila snad ještě víc než já.
*******************************************
Helou.
Takže první část je na světě.Je celkem krátka ale já jsem ráda,že jsem vyplodila aspoň tohle :D
A omlouvám se za gramatické chyby,určitě je jich tam hrozně moc:D
A chtěla bych vám oznámit,že brzy nastane zvrat který nikdo nečekal.A děkuju moc za každý koment nebo vote. :) Snad se vám tento příběh bude líbit a Báj :* Dannie.xx
ČTEŠ
This is Destiny !
Fiksi Penggemar„Až teprve naše společná láska mi ukázala co je v životě důležité. Teď vím, že štěstí je jen poloviční, když se o něj nemáš s kým dělit, a že smutek je dvojnásobný, když Ti z něj nemá kdo pomoci. S Tebou jsem poznal, co to znamená opravdu milovat a...
