Unalterable《Avengers》✔

28.Doupě čarodějů

Cestou do Nepálu, začal Tony s plánováním večírku. Já si sedla na jednu ze sedaček a vypustila jejich debatu. Věděla jsem, že večírek dokáží připravit i bez mé pomoci. Zavřela jsem oči, opřela se o stěnu jetu a úplně jsem vypla. Stále jsem nebyla ve své kůži. I když jsem měla zpátky rodinu, lásku svého života, pořád to nebylo ono. Lokiho smrt mě zasáhla více, než jsem si myslela, ale to nebylo jediné, co mě vyvádělo z míry. Poslední rok byl pro mě emociálně dost vyčerpávající a moje psychika by si zasloužila dovolenou. Doufala jsem, že by mě mohl večírek nechat přijít na jiné myšlenky a trochu tu mojí psychiku zase nakopnout. Potřebovala jsem se dát dohromady, co nejrychleji, protože tím, že jsem zase pohromadě, jsme konečně mohli začít řešit problém s Mandarinkou, tím neznámým, který napadl Asgrad, Hydrou a v neposlední řadě konečně vyřadit Gordona a Sharon. Práce jsme před sebou tím pádem, měli až dost.

„Země volá královnu večírků!“ vytrhl mě z myšlenek Piertův ječák.

„Neřvi, nebo mi z tebe prasknou bubínky.“ okřikla jsem ho a otevřela oči.

„Nemusel bych tak řvát, kdyby si nás poslouchala.“ usmál se jak neviňátko.

„Pokud vím, večírek jste schopní uspořádat i beze mě, takže moc poslouchat nemusím.“ podotkla jsem.

„A pak se nás na všechno budeš ptát.“ uchechtl se Sam.

„Ptal se tě někdo na něco?“ zabručela podrážděně.

„Tak promiň.“ zabrblal a zmlkl.

„Ne, to já promiň. Nechtěla jsem být na tebe hnusná. Jsem trochu podrážděná, nejspíš díky nedostatku spánku za poslední dny.“ povzdechla jsem si.

„A řekl bych, že to nebude jen tím.“ podotkl Bruce.

„Budu v pohodě. Jen potřebuju chvíli oraz.“ pousmála jsem se.

„Dva dny ti budou muset stačit, víc nám Fury nedal.“ ušklíbl se Chris.

„Myslíš si, že zrovna já jsem ta, co Furyho poslechne? Klidně si udělám tři dny volna.“ ušklíbla jsem se.

„Nebo ti je udělám já, a nejen tři. Nechci, aby si skončila zase na JIPu. A myslím, že nejsem jediný.“ podotkl starostlivě táta.

„Tři dny jsou akorát. Nebudu sedět na prdeli, když tu běhá maniak s kouzelnými prstýnky.“ zavrtěla jsem hlavou.

Od Steva se ozvalo povzdechnutí, ale radši už můj slovník neřešil. Ten si na to jen tak nezvykne.

„Právě kvůli tomu maniakovi, by si měla nabrat síly, aby si byla schopná ochránit kameny.“ přidal se na Tonyho stranu Thor.

„Ty mi něco říkej o chránění kamenů, když je strkáš cizím týpkům.“ spražila jsem ho pohledem.

„Ale jak říkám, za dva tři dny budu zase v pohodě.“ podívala jsem se na tátu a věnovala mu jeden ze svých úsměvů.

„Doufám, že Lukas takhle tvrdohlavý nebude.“ zabrblal poraženecky.

„V to nedoufej, Tony. Tvrdohlavost mají Starkové v genech.“ zasmála se Wanda.

„Tak to se máš na co těšit, kapitáne.“ ušklíbl se Sam na Steva.

„Uniklo mi něco?“ vytřeštil oči Tony a oba nás skenoval pohledem.

„Ale prosím tě, tati. Rok jsem se se Stevem neviděla. To by se muselo otěhotnět už jen s jedné pusy, abych byla v jiném stavu, proboha.“ plácla jsem se do čela.