Unalterable《Avengers》✔

27.Pablb Thor

„Myslím, že tohle si zaslouží večírek.“ rozhodl nadšeně Tony, když se všichni pomalu uklidnili.

„Obří večírek.“ přidal se k jeho nadšení Pietro.

„To zní skvěle.“ odsouhlasili to i ostatní.

Já jen v tichosti seděla v křesle a v rukou stále svírala Sokovijskou smlouvu. I když jsem byla neskutečně šťastná, že si zbytek mohl přestat hrát na schovku, a mohli jsme být zase pohromadě, nápad s večírkem mě moc nenadchnul.

„Co na to říkáš zlatíčko?“ vytrhl mě z mých myšlenek tátův hlas.

„Je opravdu, co slavit, takže proč ne. Ale upřímně já se na oslavování moc necítím.“ podívala jsem se na něj a pousmála se.

„Ty, večírková královna, a netěšit se?“ podíval se na mě překvapeně Clint.

„I když jsem neskutečně ráda, že můžeme být zase spolu, pořád jsem mimo z Lokiho smrti, a nevím, jestli bych se dokázala radovat, jako vy. Nechci vám tu radost kazit.“ povzdechla jsem si.

„Ty nám radost rozhodně nezkazíš, zlatíčko. To díky tobě jsme zase pohromadě. Slepila si tuhle rodinu zase do jednoho celku. A myslím si, že Loki by si nepřál, aby sis nechala ujít večírek, který bude patřit hlavně tobě.“ namítl Tony a usmál se.

„Tony má pravdu. V tvém případě je večírek nejlepší nápad. Aspoň přijdeš na jiné myšlenky.“ přidala se k němu Natasha.

„Předci nebudeš trhat partu, když si jak pracně dala dohromady.“ ušklíbl se Pietro.

„A někdo nás musí hlídat, abychom se tolik neopili.“ uchechtl se Chris.

„A bez tebe by to žádný večírek nebyl.“ usmála se Wanda.

„Vy jste ale strašní přemlouvači.“ povzdechla jsem si poraženecky.

„To znamená ano?“ povytáhl obočí Clint.

„Ano.“ pousmála jsem se.

„Další důvod k oslavě.“ zapištěl Pietro společně s Peterem.

Zavrtěla jsem pobaveně hlavou. S těmito blázny mám já něco společného.

„Co budeš dělat s tou smlouvou?“ zeptal zvědavě Bucky a kývl k papírům, které mi leželi v klíně.

„Večer si na ní upečeme marshmallou.“ uculila jsem se.

„Lepší nápad na její likvidaci si vymyslet nemohla.“ zašklebila se Wanda.

„Tak to abych se pustil do plánování večírku.“ usoudil táta a už se chtěl rozejít pryč.

„Ještě je tu jedna otázka, která mě trápí.“ pronesla jsem do vzduchu, čímž jsem jeho odchod zastavila.

„Jaká?“ optala se jako první Nat.

„To, jak to, že tu táta stojí jako by se právě vrátil z dovolené na Hawaii. Ještě před pár dny, Bruce netušil, jestli se vůbec zbudíš, a ty tu teď stojíš, jako by se ti nic nestalo. Jak je to možný?“ podívala jsem se na něj a pak i na Bruce, který tu též byl.

„Zázrak.“ mykl Tony rameny, jako by to byla malichernost.

„Upřímně ani já netuším, jak se to pořádně stalo. Jediné rozumné vysvětlení, které to asi má, je, že si ho “vyléčila“ ty.“ objasnil mi Bruce a nad slovem vyléčila, naznačil úvozovky.

„Jak? Vždyť jsem u něj pořádně nebyla?“ nechápala jsem, jak to myslí.

„Nejde o to, jestli si byla u něj, nebo jinde. Spíš si myslím, že ho nějakým způsobem vyléčil ten výboj tvé síly, který si před pár hodinami vypustila.“ vysvětlil mi.