Den Budoucnosti

64 5 0
                                    

tehdy kdy se Bucky, Stevův kamarád z děctví který chránil Steva před šikanou vrátil tak jsem byla uvázaná v jedné z uliček kde zrovna někdo mlátil steva. štěkala jsem a vrčela ale zmiňovaný muž který dal Stevovi před chvilkou pěstí, si toho vůbec nevšímal a shodil Steva na zem, až sebou vzal Steve i tu popelnici, když tu se ze začátku ulice vynořil Bucky a já nepřestávala štěkat, jen jsem přidávala na hlasitosti. došel k tomu muži a odstrčil ho od Steva. muž chtěl Buckymu dát pěstí ale on se vyhnul a sám mu ji dal.

„nedovoluj si na slabší." pronesl a ještě ho kopnul do zadku, pak pomohl Stevovi vstát a mě odvázal. začala jsem šťastně poskakovat kolem Buckyho, který se tomu zasmál a poškrábal mě za ušima, hned jak jsem přestala jančit. „zase si byl na odvodu? á tentokrát si z paramusu, víš že podvádět při odvodech je trestný."  podíval se na něj Bucky, nikdy jsem neviděla Steva podvádět ale když on tak moc chce pomáhat vlasti a oni mu to nechtějí dovolit. „proč zrovna jersey?" zasmál se Bucky.

„už tě povolali?" zeptá se Steve.

„107. pluk, seržant James Barnes. zítra ráno vyplouvám do Anglie." řekne Bucky.

„závidím ti." oprášil se Steve(poznámka- někdy si říkám zda mu Steve záviděl doopravdy ☺).

„pod chlape. mám poslední večer, musíš se dát do pucu." veme ho kolem ramen.

„proč kam chceš jít?" dá mě na vodítko a už jdeme z uličky.

„do budoucnosti." podá Bucky, Stevovi noviny.

večer téhož dne

jdu po boku Steva zatím co si povídá s buckym se kterým pak dojde k nějakým dvou ženám který se na mě divně zadívají.

„hele není to ten prokletý pes?" zeptá se hnědovláska své blond kamarádky a já zavrčím.

„Ruby klid!" utne mě Steve když jsem chtěla vykročit k těm ženám a já se okamžitě stáhnu stevovi po boku, pak už jen jdeme dovnitř.

chvilku se díváme na nějaké představiště ale já tam nevidím a až po chvilce začnu vnímat. uvidím jak jde Steve někam tak se rozeběhnu za ním a jdu mu bok po boku někam do nějaké budovy kde jsou fotografie vojáků. pak tam přijde Bucky a chvilku se hádá se Stevem. viděla jsem pána který se na ně koukal a hlavně na Steva soucitným pohledem. pak pohled zaměřil na mě, usmál se a kleknul si. přišla jsem k němu a očichala ho zda nemá něco v úmyslu. pak jsem se nechala škrábat za ušima ale hned jak se Bucky se Stevem dohádali a zase se usmířili tak jsem přešla ke Stevovi který se obrátil. prošli jsme kolem toho muže a šli domů. 

to jsme ani nevěděli že ten muž nám oběma změní život od základu.


Ruby příběh psa(Steve Rogers ff)Kde žijí příběhy. Začni objevovat