Není naděje Baxtrix , Wedry, Herdyn a Anet (FF)

SPECIÁL-Paříž

Uvařila jsem na snídani palačinky, ale než přišli byly už studený. Všichni tři byly bílí jako stěna.
Pohled Štěpána
Konečně je tady TEN den, dneska ji to řeknu.
Odpoledne
Jdu za Anet jdu se zeptat.
Š-Anet?
A-no?
Š- nepojedeme na dovolenou?
A-kam?
Š-do Paříže.
A-ano
Vykřikla jako malá holka a běžela mě obejmout.
Podal jsem jí letenky.
A- děkuju. A na jak dlouho?
Š- na 14.dní.
Zašeptala mi do ucha a políbila mě. Prohloubil jsem náš polibek a hodil ji na postel. Ano vyspali jsme se spolu.
Den odletu🛩
Pohled Anet
Konečně se Štěpou odlétáme do Paříže. Vždycky jsem se tam chtěla podívat. Je to snad to nejromantičtější město na Zemi.
Když jsme nastoupili do letadla chvilku jsme se hádali kdo bude sedět u okýnka, ale nakonec jsem vyhrála já (jako vždy překvapivě).
Sedla jsem si a dala si sluchátka do uší a koukala z okýnka.
Probudil mě krásný polibek a slova " Zlato už přistáváme,, okamžitě jsem otevřela oči a rychle začala sklízet mobil a sluchátka.
Když jsme vystoupili už na nás čekal taxík. Když jsme dojeli do hotelu Štěpa vzal na recepci klíče a já už čekala ve výtahu. Když došel on trval na tom abych si zakryla oči a nevěděla do jakého patra jedeme.
Zakryla jsem si oči a Štěpán zmáčkl nějaké tlačítko.
Dojeli jsme mě se zatajil dech byly jsme v posledním patře v apartmánu.
Koukala jsem s otevřenou pusou.
Ale to bych nebyla já kdyby se mi před nosem nezačaly zavírat dveře od výtahu takže než jsem stihla zareagovat jela jsem dolů.
Pohled Štěpána
Dojeli jsme do našeho apartmánu a Anet stála ve výtahu a zírala jako dítě na zmrzlinu, ale než stačila vylézt výtah se zavřel a jel dolů. Chytil jsem strašnej záchvat smíchu a přivolal výtah zpět.
Šel jsem si vybalit a obdivoval jsem náš pokoj. Ale když jsem si všiml postele no spíš postele, byly tam DVĚ!!
A ještě k tomu každá na druhém konci pokoje. "Do prdele,, zanadával jsem a zabral si tu větší. Potom došla Anet a smutně se na mě podívala.
Š-co je??
A-ty sis zabral tu větší postel.
Rozesmál jsem se.
Po hodině
Š- pojď jdem na večeři.
A- a kam?
Š- uvidíš.
A- ale notaaaakkkkkk Štěpo.
Š- neřeknu.
A-tak jo ale musím se nalíčit a upravit.
Š- ok.

Potom co se nalíčila jsme vyšli před hotel.
Pohled Anet
Vyšli jsme před hotel a já se rozhlížela po taxíku. Ale Štěpa mě zastavil podivila jsem se ale čekala. Po chvíli přijela obří černá LIMUZÍNA. Koukala jsem na Štěpu a on se začal smát. Nastoupili jsme on mi samozřejmě jako správný gentleman otevřel dveře.
A- kdes vzal tolik peněz??
Š- po strejdovy jsem zdědil pár milionů.
A- (takovej ten face) 🤔😦😮
Š- no něčum tak.
Zasmál se.
Š- budem vystupovat.
Vystoupili jsme před restaurací a mě opět spadla čelist. Stály jsme před luxusní restaurací.
A- ja jsem asi chcípla.
Š- neboj nechcípla no když se na tebe tak dívám tak možná jo.
Zasmáli jsme se a šli dovnitř.
Po večeři
A- to bylo skvělý.
Š- pojď limuzína čeká.
A- už jdu.
Po týdnu (omlouvám se že nebudu popisovat každý den, ale bude to lepší 😏😏)
Pohled 3 osoby
Dvě postavy se za večerního šera procházeli po velmi rozlehlém parku pod Aifelovkou, nikde nebyla ani noha jen dvě veverky skotačily pod stromem. Muž zrovna něco dovyprávěl a žena se začala smát byl to krásný zvuk ten který by jste chtěly poslouchat pořád. Sedli si na nejbližší lavičku, a povídali si.
Pohled Anet
A- Štěpo miluju tě. J já musím ti něco říct.
Š- a co?
A- no víš já já jsem...

A- těhotná.
Š- ale to je skvělá zpráva.
Usmála jsem se a on mě obejmul.
Š- taky pro tebe něco mám...
Klekl si přede mě z kapsy vytáhl malou krabičku a řekl "Anet Serpentová miluju tě vezmeš si mě???,, " Já já já Ano.,,
Štěpa se usmál a na prst mi navléknul krásný prsten. Opřela jsme se o jeho rameno a spolu jsme pozorovali Eiffelovu vež.
Pohled Baxe
Když jsme došli do hotelu lehl jsem si do postele a najednou ucítil teplo na zádech, otočil jsem se a uviděl Anet jak se ke mě tiskne obejmul jsem ji a okamžitě usnul.
Ráno jsem se probudil a uvědomil si.
Dneska má někdo přijet konečně.

Pohled Radka
Dneska konečně letíme za Štěpou a Anet do Paříže. Moc se na ně těším a hlavně co mu Anet řekla.
R- Pavle dělej!!
P- no jo furt, už du.
R- letadlo odlítá za tři hodiny.

Pohled Anet
Mám pocit ze mi Štěpa něco tají. Už jsem se to z něj zkoušela dostat ale on nic nechce říct. Pořád mi je nevolno a v noci se tulím ke kýblu.
Š- Anet pojď půjdem se projít.
A- ale mě se nechce. Zakňourala jsem.
Š- ale jo pojď bude se ti to líbit.
A- tak jo ale čekej musím se oblíct.
Vzala jsem si na sebe černý rifle, bílý tričko a černou mikinu. (Nechci být moc nápadná). Vyšli jsme z hotelu a šli se projít pod Aifelovku. Sedli jsme si na lavičku a povídali si. Najednou mi někdo dal ruku na rameno a já vyskočila z lavičky a automaticky vytáhla nůž (jsem divná když s sebou nosím nůž?). Pak mi ale došlo že to je Radek a Pavel vrátila jsem nůž do pouzdra a šla se s nimi pozdravit.

Tak po dlouhé době tu je další kapitola. Pište do kom. Jak by jste chtěli aby se vyvíjel děj. Všechny návrhy si pořádně přečtu.
Těšte se na příště🙃

Teri😻