One shots (Ereri/Riren) Cz

Až budeš střízlivý...

Psáno z pohledu Leviho

„Jsi idiot. Naprostý idiot. Takhle se zřídit..." Zaklel jsem a začal odemykat dveře od bytu, který jsem sdílel se svým přítelem. Ten byl zrovna opřený o zeď, protože jeho podnapilý stav mu nedovoloval stát na nohou.

„Ale stále jsem tvůj idiot." Zaculil se takovým způsobem, kdy se mu tak krásně rozzářili oči a udělali dolíčky. Měl jsem co dělat, abych se nerozplynul jenom z jeho úsměvu. Z Erena jsem byl dost mimo, i když jsme byli spolu už tři roky.

Konečně jsem odemknul dveře a natlačil Erena dovnitř. Zabouchl jsem dveře a pomohl mu se dostat z kabátu a z bot. Byl jsem docela naštvaný za tu ostudu co v té hospodě udělal a chtěl jsem mu dít lekci.

„Levi... nezlob se na mě." Zakňučel jako štěně, což se mnou ani nehnulo, a pokusil se o pár kroků do obýváku. Měl jsem co dělat, abych ho chytil, jinak by totiž skončil na zemi. Ne, že bych mu to po dnešku nepřál, ale stále je to kluk, kterého miluji.

„Já se nezlobím." Utnul jsem ho krátce a začal ho táhnout do ložnice. Strašně páchnul alkoholem, což nebyla zrovna moje oblíbená vůně. V ten moment jsem se rozhodl spát na gauči, protože tohle jsem celou noc čichat nechtěl.

„Zlobíš... Je to z tebe slyšet." Zaúpěl a opřel se o mě.

„A co si myslíš? Ožral jsi se jako prase. Začal jsi tam po mně přede všemi vyjíždět, i když víš jak jsem na to citlivej. Potom jsi málem pozvracel taxi a nakonec sis málem rozbil hlavu na schodech. Mám snad důvod se nezlobit?" Otevřel jsem dveře do ložnice a položil Erena na kraj postele. Kleknul jsem si před něj a sundal mu ponožky. Poté jsem se přesunul výš a sundal mu pozvracené kalhoty. Chtěl jsem ho poslat do sprchy, ale v jeho stavu by se asi utopil. Eren docela dlouho mlčel, asi mu mozek pod vlivem alkoholu fungoval pomaleji. Mezitím jsem ho zvládnul převléct do pyžama a hodit špinavé prádlo do pračky.

„Promiň Levi. Nevěděl jsem co dělám, ani že ti to může ublížit." Řekl a v tu chvíli to i vypadalo jakoby byl střízlivý. Eren si lehnul a přehodil přes sebe přikrývku.

„Běž spát. Promluvíme si o tom ráno až budeš střízlivý." Vzal jsem si polštář a přikrývku s myšlenkou spaní na gauči. V tom mě ale Eren chytil za zápěstí.

„Zůstaň se mnou. Ja vím, že jsem to podělal ale zůstaň."

„Erene... Smrdí z tebe chlast. Proto chci spát na gauči."

„Ne, Levi prosím. Když začneš spát na gauči znamená to brzký konec vztahu."

„To je blbost Erene. Akorát smrdíš."

Pustil mojí ruku a zkroutil se na posteli do klubíčka. Vždycky takhle trucoval. Hlavu zabořil do polštáře. Po chvíli hlavu zvedl a já viděl jak mu po tvářích stékaly slzy. Nesnáším, když můj přítel brečí a ještě horší to je, když brečí kvůli mně. Povzdechnul jsem si a převlékl se do pyžama. Lehnul jsem si na svojí půlku a otočil se k Erenovi zády.

„Promiň Lásko. Nechtěl jsem být takový. Já jen... Pořád mám pocit, že pro tebe nejsem dost dobrý. Bojím se, že si najdeš někoho lepšího a opustíš mě. Vždycky když jsme spolu venku tak si říkám: Kdo z těch chlapů tam venku ukradne tvé srdce?" Tohle mě donutilo se otočit tváří k němu.

„Tohle bych ti nikdy neudělal. I přes to, jaký jsi spratek. Erene, miluji tě tak jako nikoho jiného. Chci s tebou strávit zbytek mého nuzného života. Teď už ale opravdu jdi spát, jsi opilý." Zadržel jsem dech a políbil ho na čelo. Lehnul jsem si vedle něj a propletl své prsty s jeho. Chvíli bylo ticho.

„Levi... vezmeš si mě?" Prolomil náhle ticho Eren. Pousmál jsem se.

„O tom si promluvíme až budeš střízlivý..."

AN: Co na to říkáte?