ruce vztáhni ke hvězdám
něžně je pohlaď
a tiše jim zašeptej
aby to nikdo jiný neslyšel
že jsou výjimečné
a krásné a zářivé
a že je máš rád/a
neboj se
odvaž se
nebo jim popřej aspoň tu
krásnou noc
a vzhledem k tomu, že dneska
se mnou rýmy nechtějí
spolupracovat
tak nemá cenu psát dál
protože to ani nedává smysl
•••
převelice se omlouvám, médrahé zářivé hvězdičky, ale
dneska z toho nic nebude
ČTEŠ
zoufalé noci
Poetrybásničky vymyšlené pod hvězdnou oblohou za plačících, žalostných, zoufalých nocí, kdy nemůžu spát, za společnosti mých, po tváři padajících slaných slz a trochu toho hořkého utrpení 1 v poezii/2.9.18/