Let Me Go (erei, riren)

Erene nesahej na mě!

Jdu jako každé ráno před prací pro kávu. Když procházím městskou uličkou na, které se převaluje spadané listí, tak si všimnu postavené cedule u kavárny. "Dnes ke kávě koláček zdarma" Chtěl jsem se zaradovat, ale přešlo mě to v momenťe ,když jsem viděl tu frontu.
...
Konečně jsem přišel na řadu. ,,Velké laté, sebou prosím." Tu samou větu jsem slyšel od někoho vedle mě. Otočil jsem hlavou. Stál tam modrooký blonďáček který se smál jako sluníčko na hnoji. ,,tss"
Odvrátil jsem pohle a začal si prohlížet zavařovací sklenice vystavené na poličkách. ,,Eh docela náhoda že?" Ozval se znovu blonďák ale já ho stále ignoroval. ,,Jmenuji se Armin." Hodil jsem na něj pohled "jako koho to tady zajímá." Servírka před nás položila dvě kávy a jeden koláček. ,,200,- prosím" zhrozím se ale pak mi to dojde. ,,Ale my jsme to nechtěli dohromady"
,,Já to zaplatím a ten koláček si můžete vzít." Řekl blonďáček. Teda Armin. Společně jsme vyšli z kavárny a já se chystal vytáhnout peněženku a vrátit mu to. On mě ale zadržel. ,,Nemusíte mi to vracet, ale projdete se se mnou po parku." Já přikývl.
...
Šli jsme kolem jezera. Začalo trochu foukat a mě bylo chladno. On to asi vycítil a přitiskl si mě. Najednou se zastavil a podíval se mi do očí. ,,Víš Levi musím ti něco říct." Jeho pohled zvážněl. Zároveň znovu zafoukalo a já ucítil jeho přitažlivou vůni. ,,Levi já tě miluju." Pousmál jsem se a vydechl. ,,Já tebe taky." Zaklesl jsem se do něj a šli dál.
...
Začínalo se stmívat a já si ho přitáhl jakože do polibku ale místo toho jsem zašeptal. ,,chci mít s tebou děti."

Armin nic neodpověděl, jenom se mi podíval do očí s chtivým pohledem a menším úsměvem na tváři.

Přiblížil se obličejem blíž, aby mě mohl políbit. Nejdřív jemně, jako by se bál, že by mi mohl ublížit, ale poté hned zapojil jazyk a vášnivě mi ho strčil do úst.

Jenom jsem vydal ztlumený vzdech, otevírajc více pusu, abych mohl tomu bloňďáčkovi přede mnou dát více prostoru.

Vypadalo to, že Armin bude více zkušenější než někdo jako já, nevinný jako ten nejbělejší květ. Kmital jazykem v mých úst jako nějaký profesionál, což mě dohánělo k naprostému šílenství.

Kupodivu se to líbilo i mému menšímu příteli v kalhotách, který se pomalu zvedl, aby mohl upozornit na svoji existenci.

Najednou Armin přestal, odtáhl se ode mě i se svým jazykem, nechavajíc ho mě na pospas studenému větru.

Nechápavě jsem se na něho podíval, zmaten, proč tak náhle přestal.

Snad jsem nic špatného neudělal, ne?

Bloňdáček mi jenom věnoval úsměv, ze kterého mi srdce poskočilo, a pomalu si začal rozepínat svoje bílé sako.

Když konečně odhalil svoje vypracované tělo, málem jsem se z toho udělal. Dal jsem si ruku přez ústa, abych zadržel jakkékoliv vzdechy, a zčervenal jsem.

,,Užíváš si pohledu?" řekl vyzývavě a zvedl jedno obočí.

Jenom jsem mlčel, červenajíc se stále víc a víc, a snažil se neudělat na místě jako správný panic.

Ale jestli bude tenhle bloňďáček takhle pokračovat, tak se udělám ještě před tím než do mě něco strčí.

,,Levi," vytrhl mě z myšlenek jeho jemný hlas, ,,prosím, otoč se zády ke mě."

Kývl jsem hlavou na souhlas a otočil se k mému příteli zády. Byl jsem nervózní a vzrušený zároveň z věcí, které budou následovat.

Trochu jsem nadskočil, když jsem ucítil studené prsty na svém těle, což celkem rozesmálo bloňďáčka za mnou. Chvilku kroužil prstamy po mém těle, vytvářejíc zvláštní, ale příjemný pocit, který mě trochu uklidnil, ale i zároveň více nažhavil.

Chtěl jsem jenom, aby mi ho tam už vrazil.

Trochu jsem víc vyšpulil zadek, naznačit, že jsem zcela připravenej na jeho, doufám, tvrdý vnik. Naštěstí byly moje signály vyslyšeny a on přesunul své prsty k mým kalhotám, aby je mohl ze mě vyslíct.

Jenom jsem vydechl, když jsem na svém holém zadečku ucítil studený větřík. Srdce mi divoce bušilo, protože se to konečně děje, ono se to opravdu děje.

Konec mýho panenství.

Zhluboka jsem se nadechl, abych se psychicky připravil a mírně uklidnil.

Tohle zvládnu, říkal jsem si v duchu, todle to určitě zvládnu, bude to jako procházka růžovou zahradou s občas bílým postřikem.

Prostě easy.

Ale všechno moje uklidnění se rázem vytratilo, když do mě ten bloňďáček, co nejtvrději, pronikl.

Málem jsem spadl na zem při té síle, ale naštěstí jsem se zachytil lavičky, která byla, čistě náhodou, přede mnou.

Chtělo se mi řvát na celé kolo, kvůli tomu nepřestávajícímu, tvrdému, jebání, ale neměl jsem na to sílu. A taky jsem byl v jistém šoku.

,,L-levii," vydechl Armin za mnou, jeho ruce na mých bocích, ,,t-tty jsi ta-k těsný."

Nedokázal jsem mu odpovědět, jenom jsem hlasitě zařval, když přirazil, jestli to vůbec možné bylo, víc.

Takhle jsem si to tedy nepředstavoval.

Jistě, chtěl jsem něco pořádnýho, ale né tak. Tohle bylo až moc tvrdé. Dokonce jsem měl chvilkami pocit, že mě ten jeho až nepřirozeně velký penis roztrhne.

,,Aahh~" vydechl jsem najednou, když znovu přirazil.

Že by se mi to nakonec líbilo?

Trochu jsem znejistil ze svých pocitů a raději se začal pevněji držet té lavičky. Přece jenom nechci skončit s pobitými zuby nebo jinými zraněním.

Několik minut uběhlo a já jsem pomalu začal cítit svůj první orgasmus, zbůsobený někým jiným než mnou.

Už jenom chyběl kousek, opravdu malý kousek, a mohl jsem pocítit ten blažený pocit.

A pravděpodobně i bolest zadní části mého těla po dobu několik týdnů.

Najednou jsem ucítil nějaké kapky na mých vlasech. Že by začalo pršet?

Zvedl jsem hlavu, abych se mohl podívat na oblohu. Bohužel jsem nespatřil žádnou zataženou oblohu, ale další mužský pohlavní orgán, který vůbec nevypadal špatně.

Trochu jsem zavzdychal při pomyšlení, že bych ho mohl mít v puse nebo i v mojí prdélce, ale hned mě tyhle myšlenky přešly, když jsem si uvědomil, že někdo cizý si nad námi honil.

Zaklonil jsem hlavu víc, abych se mohl podívat do tváře toho cizýho úchyla.

Co jsem, ale, spatřil jsem vůbec nečekal.

Byl to klaun s oblečením z nějaký viktoriánský doby, vlasy rezavé a rozcuchané do všech stran.

Působil celkem děsivě, jak se díval z výšky, i ten jeho úsměv nevypadal zrovna nejmileji.

Ten klaun jako by to vyslyšel a usmál se víc, dávajíc si prst přes svoji pusu v známém gestu 'psst'.

Rači jsem se otočil na svého bloňďáčka, který nepřestával jebat moji prdel, jestli si náhodou něčeho nevšiml.

Než jsem se, ale vůbec stačil vzpamatovat, tak jsem ucítil něčí dlouhé nehty, které se mi zarývali do mé kůže.

Chtěl jsem vykřiknout a odtrhnout ty hnusné nehty od mého těla, ale nějaká neviditelná síla mi v tom zabránila.
Znehybnila mi moje ruce a otočila mi hlavu zpátky k tomu creepy klaunovi, který byl nyní trochu více skloněný, aby mohl být blíž k mé tváři.

,,Copak, hošánku?" zeptal se ten klaun s mlaskavým zvukem, ,,Nechceš děti?"

Nedokázal jsem mu odpovědět, jelikož jsem zas ucítil, jak se "Arminův" penis čím dál tím víc hlouběji v mý prdeli.